Předem podotýkám, že nejde o moji práci...Tento popis jsem nedávno objevila na už pár let staré disketě, takže netuším jaky byl zdroj, ale zdál se mi dost dobry a tak si myslim, že původní autor, kdyby si to tady náhodou přečetl nebude mit nic proti zveřejnění. Sama nevím, kam přesně toto zařadit..Myslím, že se to da využít jako popis, uvaha, ale i fejeton..

Co je to vlastně škola? Každý z nás asi nebude mít problémy s určením tohoto slova, ale představy se budou různit. Někdo ji bude spojovat s malou budovou z neomítnutých cihel někde na vesnici, jiný si zase představí obrovský sál plný posluchačů někde na univerzitě. Co si budeme nalhávat. Tak jako se různí naše představy, taktéž se odlišují školy jedna od druhé. Například vysoká škola může být nízká, ale i naopak. Dle mého názoru je vzhled školy plně závislý na duševním rozpoložení architekta, který ji navrhoval, nebo na původním účelu budovy, který plnila, než se školou stala. Člověk však musí být vděčný i za to, že deprese pánů architektů nedosahovaly takových hodnot, že by místo do výšky navrhovali stavět školy pod zemí. Náklady na osvětlení, by byly určitě značné. V tom případě by asi pomohlo nechat stěny porůst světélkující houbou. Teď mne zrovna napadlo, že kdyby se někomu povedlo začít třetí světovou válku, tento způsob stavění by byl nejspíš nezbytností.
Snad by se nenašel nikdo, kdo by nevěděl, co to škola vlastně je, ale pro jistotu se to teď pokusím vysvětlit. Škola je zařízení, v němž naše mozky plní funkci houby, která je nacucávána vědomostmi, z nichž většinu člověk potřebuje jednou v životě a zbytek vůbec. Tohle nasávání probíhá v časových útvarech zvaných vyučovací hodiny. Tento útvar nemá se skutečnou hodinou vůbec nic společného, protože trvá zhruba čtyřicetpět minut. Tyto vyučovací hodiny jsou od sebe odděleny přestávkami, které jsou nejdůležitější částí učebního procesu. Slouží k dopisování úkolů, na které jsme doma neměli čas, a usilovnému učení do dalších hodin. Ti, kteří toto zrovna na práci nemají, tráví své volno na školní chodbě. Tam rozděleni do párů okupují rohy a sloupy, kde se skrývají před ostražitými zraky pedagogů. A ti ostatní tráví své volno s cigaretou na záchodě. O přestávkách žáci rovněž protestují proti ukvapenému vyhazování sběrných surovin do košů, a proto papíry končí všude jinde než v koši na odpadky. Přestávky obvykle trvají pět nebo deset minut, ale existuje jedna delší, kdy můžeme zakousnout něco malého na zlepšení chuti, případně na zkažení žaludku.