Zhruba před pěti sedmi lety začal do naší společnosti výrazněji pronikat vynález zvaný mobilní telefon. Přes jeho nesporné výhody si jej, hlavně z důvodu zpočátku vysoké ceny, většina lidí začala pořizovat spíše z potřeby vlastnit něco nového, něco, co ostatní nemají, něco, čím se odlišují, něco, co opět na chvíli oddělí zrno od plev.
Mobil byl znakem určitého společenského postavení jedince a na nějakou dobu, hlavně v prvopočátcích jeho rozmachu se dokonce stal jedním ze synonym pro snobství.
Postupem času mobilní telefony zlevnily a staly se cenově dostupnými prakticky každému. Mobil je dnes předpokládanou „součástí“ každého člověka. Kromě obyčejného telefonování odkudkoliv kamkoliv nabízí ještě několik dalších „služeb“ a možností svého využití. Jednou z nich jsou i tolik oblíbené SMS zprávy.

Prostřednictvím textových zpráv dnes hlasujeme do nejrůznějších anket, objednáváme všelijaké zboží, dozvídáme se kolik je na horách sněhu a kde je v cizím městě nejbližší kavárna. Ale hlavně, prostřednictvím SMSek komunikujeme s přáteli, známými, s rodinou. Je to úžasně rychlé, pohodlné, moderní a kdo denně nerozešle alespoň pět zpráv je fakt „out“.
Jenže, všeho moc škodí, a proto se musíme ptát: „Může existence a přílišné používání SMS zpráv škodit?“ Sama existence čehokoliv se nemůže stát škodlivou, dokud k tomu člověk svým jednáním a přístupem sám nedá podnět a souhlas.
Spousta mladých lidí dnes tráví dlouhé hodiny s palcem na klávesnici vyťukávajíc zprávu kamarádovi, který bydlí třeba jen o několik kroků dál a bylo by jistě daleko jednodušší a příjemnější sejít se s ním osobně.
A právě v tomto nalézáme jedno, na první pohled nepodstatné, ale z dlouhodobého hlediska velice konkrétní nebezpečí.
V dětství a mládí se člověk velmi intenzivně vyvíjí a hlavně vývoj psychický je založen na velkém množství aspektů. Způsob vnímání okolí a komunikace s ním v této velice důležité etapě života, v dospívání, de facto rozhoduje o další lidské existenci, o tom, jaký jedinec bude po zbytek svého života. A právě určitá izolace od ostatních lidí působí nepříznivě na tento vývoj osobnosti. Člověk ztrácí, aniž by se jí kdy naučil, schopnost „naživo“ komunikovat s ostatními, stává se nesmělým a plachým v osobních kontaktech, je vytržen z reality, není „otloukán“ životem a získává zkreslené představy o lidech, neboť do SMSky lze bez uzardění napsat cokoliv – tento způsob komunikace nemusí být zrovna upřímný.