Když se v 80. letech začala na jihu Čech začala stavět nová jaderná elektrárna, nikdo proti ní nic veřejně nenamítal. Nemohl. Po roce 1989 se však nezměnila jenom energetická politika naší země, ale i společenské klima a o užitečnosti či neužitečnosti JE Temelín se začalo otevřeně diskutovat. Nakonec i přes protesty řady takzvaných ekologických aktivistů zvítězil názor že by bylo dobré elektrárnu, byť v poněkud okleštěné formě, dostavět. Já osobně toto rozhodnutí schvaluji a to hned z několika důvodů. Prvním je důvod ryze ekonomický a to, že do rozestavěné elektrárny byly investovány ve své době již miliardy korun a bylo již nereálné, aby byly tyhle peníze vyhozeny zbytečně, bez jakéhokoliv výsledku. A, že energii z Temelína nepotřebujeme? Nyní možná ne, ale Temelín náš stát potřebuje kvůli navrácení vynaložených finančních prostředků, ale i do budoucna, protože spotřeba elektrické energie se opět začíná zvyšovat. Do doby, než bude této energie potřeba, tak můžeme přebytek elektrické energie vyvážet do zahraničí a financovat tak splácení zadlužujícího se rozpočtu. Dalším důvodem je, že jaderná energie je daleko ekologičtější než-li energie z tuhých paliv. Vždyť 1 gram uranu uvolní energii stejnou jako spálení 2 896 tun černého uhlí. U hnědého uhlí to představuje číslo ještě vyšší a jak asi všichni víme, tak pro účely tepelných elektráren se používá právě uhlí hnědé. O zplodinách při jeho spalování a o tom jak komplikují lidem život by Vám asi obyvatelé zejména Severních Čech řekli své. Ať se nám to líbí nebo ne, tak pro nejbližší období je právě jaderná energie tou nejpřijatelnější a nejvíce ekologickou. Jsme vnitrozemským státem a proto využívání přílivu a odlivu k získávání potřebné energie nepřichází v žádném případě v úvahu. K využívání větrné energie a zásobení jí celého státu je především potřeba stálého větrného proudění. V České Republice jsou místa, kde se stálé proudění vyskytuje (především v horách), ale bohužel to na pokrytí potřeb celé země energií nestačí. Krom toho by to nebylo ani moc ohledné vůči krajině. Dokážete si někdo představit větrný mlýn na doslova každém kroku. Nehledě na to, že by vláda musela investovat značnou částku peněz do zřízení větrných elektráren a energie, kterou by občané takto využívali by byla poněkud dražší, než ta, kterou využívají dosud. Získávání energie z paliv jsem již zamítl. Nehledě na to, že tuhá paliva patří k vyčerpatelným zdrojům, jsou také značně neekologická.

Řekl bych spíše značně škodlivá a to nejen na celou Českou Republiku, ale i na státy s námi sousedícími. Pokud chceme, aby po nás naším příštím generacím nezbyla pouze měsíční krajina a oči pro pláč, tak by jsem měli tvoru energie z tuhých paliv do budoucna omezit. Energii získanou z tekoucí vody si mohou dovolit využívat především státy s velkou četností a prudším tokem řek. I když v České Republice fungují vodní elektrárny, jejich množství a tak i množství energie, kterou vydají, jsou z hlediska procentuálního podílu zanedbatelná a navíc přehrady, tak nutné pro samotnou existenci vodních elektráren jsou opět značně bezohledné vůči krajině a ekosystému v místě, kde se daná přehrada staví. Sluneční energie je zdroj nevyčerpatelný. Zásobení celé České Republiky energií získanou z tohoto zdroje by však bylo značně komplikované nehledě na pokles slunečního záření především v podzimních a zimních měsících. Sluneční záření nám však dává mnoho dalších možností jak jej využít. Používá se k ohřívání vody na chalupách, k osvětlování různých míst (například když je sluneční baterie přímo napojena na žárovku, světlo v noci svítí z energie, kterou získá přes den), a k dalším účelům (v Ostravě mě například potěšilo řešení napojení sluneční baterie na tzv. parkovací hodiny v centru města - ty tak můžou pracovat po celý rok aniž by spotřebovávali jinou než sluneční energii). Ovšem pro zásobení většiny domácností a průmyslu není využití tohoto druhu energie prozatím reálné. I tato energie by měla při rozsáhlejším využití své ekologické nevýhody. Dokážete si někdo představit to ohromné množství solárních panelů, které by bylo potřeba postavit? Ale zpět k Temelínu. Chyby, které provázely a dodnes ještě provází jeho spuštění se mi také nelibí, nicméně chápu, že některé věci se nedají vyzkoušet jinak, než za provozu, ale věřím v kvalitu použité technologie, v dovednost a zodpovědnost našich jaderných expertů. To, že byly a dodneška jsou různé odstávky svědčí jen o tom, že kontrola funguje. K jaderné energii je potřeba přistupovat s náležitou opatrností a nejen případ Černobylu dokázal, jaké tragické následky může mít lidské selhání. Odpady z jaderných elektráren a jejich skladování jsou do určité míry problémem. Ovšem neustále je malé množství bezpečně likvidovatelných a kontrolovatelných odpadů podle mě jednou z předností jaderné energetiky ve srovnání s jinými průmyslovými odvětvími, která po sobě zanechávají miliony tun odpadů, mnohdy trvale jedovatých.

Co by jsme však dopustit neměli je to, aby se Česká republika stala skladištěm všech ostatních zemí Evropy, které jaderné energie využívají. Že proti Temelína hlasitě protestovalo zejména Rakousko mi přijde docela logické. Kromě mediáně vyvolaného strachu mělo a svých vlastních energetických zájmů mělo ještě jeden důvod. Tato země totiž jadernou elektrárnu sama postavila a v referendu o jejím spuštění, které bylo charakterizováno extrémně nízkou volební účastí, těsnou většinou zvítězili odpůrci jaderné energii. A ekologičtí aktivisté na závěr. Myslím si, že skutečný ekolog v naší zemi má mnohem více důležitějších prací jako je například starat se o čistotu našich řek, o čistotu ovzduší atd. než-li potřebu se mediálně zviditelnit nesmyslným přivazováním k bráně Jaderné elektrárny, kde tito aktivisté každoročně viseli. Bylo by asi nespravedlivé o nich říkat, že se jedná jen o loutky rakouské energetické lobby, věřím totiž, že svým ideálům opravdu upřímně věří. Avšak přijde mi, že ony řetězy, kterými byli připoutáni k bráně, nepoutaly jen jejich těla, ale i mysl. Moje jediná zásadní námitka vůči Temelínu je ta, že hyzdí krajinu Jižních Čech a navíc na severu by daleko lépe pomáhal zmírňovat negativní sociální důsledky spojené s útlumem hnědouhelného průmyslu a omezováním provozu tepelných elektráren.

	Tento článok bol vytlačený zo stránky https://referaty.centrum.sk

Jadrová energia a elektráreň Temelín (úvaha)