„Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad.“ (Francois Villon)

Osnova : 1. Úvodní zamyšlení.
2. Nouze materiální, zákon přežití. 3. Nouze duchovní.
4. Člověk, pán tvorstva.


Zamysleme se nad tímto výrokem. Co může zapříčinit přerod člověka v lotra? Nuzota materiální, či duchovní? A která je horší? Těžko můžeme soudit, pokud sami máme všeho dostatek, máme kde spát, co jíst, co si obléci. Snadno odsoudíme kdejakého pobudu jediným pohledem, aniž bychom jen tušili co se skrývá v jeho minulosti a čím si musel projít.
Ale může snad nouze člověka omluvit z krádeže, vandalství, či dokonce vraždy? Myslím, že ne. Faktem však zůstává, že každý člověk bez vyjímky má v sobě zachovaný pud sebezáchovy, který ho v nouzi nutí posunout ona měřítka co se smí a co ne. Stejně tak jako vlky (plachá zvířata) žene z lesů hlad, nutí je přiblížit se k lidským příbytkům a loupit, tak i lidé dohnáni nouzí jsou schopní různých věcí.Ve středověku za krádež jediného kousíčku chleba hrozil trest useknutí ruky. Avšak tehdy k tomu zloděje vedl hlad. Dosud jsem mluvila o nouzi materiální, ale není to jen strádání, které z lidí lotry činí. Co vede dnes, ty pány v nažehlených oblecích a drahých autech k tomu aby loupili? Je ironii, že mnoho lidí dnes krade ne z hladu, či snad z nouze, ale z pouhé lidské chamtivosti. “Čím víc mám, tím více chci.“ A čím je to způsobeno? Komu za to dávat vinu? Snad nedostatečným trestům. I tito lidé trpí nouzí, a to nouzí duchovní. Postrádají jakékoliv mravní zásady.
Oč čistější jsou ta zvířata, která tak odsuzujeme jen proto, že nám zardousili jehně, či kuře. I to zvíře si vezme pouze tolik, kolik potřebuje, aby přežilo. A člověk? Pán tvorstva?
Je na každém z nás, jaký názor si na tuto problematiku utvoříme.