W.Shakespeare - Hamlet, kralevic dánský

Stráže na hrade Elsinore v Dánsku spatrily na hradbách ducha. Vypadá jako otec prince Hamleta, který zemrel pred dvema mesíci. Stráže žádají Horatia, mladého šlechtice a princova prítele, aby šel na hlídku s nimi a s duchem si promluvil. Když se duch zjeví, nerekne ani slovo a zase zmizí.
Nový král Dánska
Novým králem Dánska je Claudius, Hamletuv strýc, který se práve oženil s Hamletovou matkou Gertrudoou. Claudius dává svolení Laertovi, který je synem jeho komorího Polonia, aby se vrátil do Paríže, a naléhá na Hamleta, aby svlékl smutecní šat.
Hamlet se stále trápí nad otcovou smrtí a je velmi neštastný, že se jeho matka provdala sotva dva mesíce poté, co ovdovela. Princ touží po smrti a matku zavrhuje slovy: „Krehkosti, jmenuješ se žena.“
Polonius se loucí se svým synem a dává mu rady, jak se má mladý muž chovat.
Strašidelné setkání
Hamlet se mezitím vydá s Horatiem na hradby. Když se nadprirozená bytost zjeví, promluví k Hamletovi jako duch jeho mrtvého otce. Ten mu poví, že ho zavraždil Claudius, a žádá prince, aby jeho smrt pomstil. Hamlet prosí Horatia, aby toto setkání držel v tajnosti, a ríká: „Je více vecí na nebi i zemi, nežli se celé vede vubec zdá.“
Hamlet predstírá šílenství
Hamlet se rozhodne nalézt dukaz, že jeho strýc je vinen smrtí jeho otce. Hodlá krále zabít a predstírá, že se zbláznil, aby ho ošálil. Laertova sestra Ofelie, které se Hamlet dríve dvoril, si jeho podivného chování všimne. Rekne o tom svému otci Poloniovi, který si je jistý, že Hamlet trpí láskou k Ofelii.
Králi Claudiovi delá Hamletovo chování starosti. Posílá pro Hamletovy staré prátele Rosencrantze a Guildersterna a chce, aby zjistili, co se s Hamletem deje.
Hamlet však brzy odhalí, že je vyslal král. Vysvetluje jim, proc je melancholický.
Hamlet pripravuje lécku
Hamlet uslyší, že na Elsinoru má hrát skupina potulných hercu. Požádá herce, aby do svého dramatu pridali jednu scénu - ta pripomíná, jakým zpusobem byl zavražden jeho otec. Jestliže Claudius na tuto scénu zareaguje, Hamlet bude vedet, že je vinen. Princ si pro sebe ríká: „…Ta hra je sit. Sám osud mi jidal. V té za svedomí uvízne pan král.“
Hamlet zahání Ofelii
Král s královnou chtejí vedet, zda je to láska, co Hamleta trápí. Zarídí to tak, aby Ofelie zustala s Hamletem o samote a aby král a Polonius mohli poslouchat, co si ti dva povídají.