Nezaujala mě až příliš velká krutost a odmítání všeho cizího, čímž Čechy určitě o mnoho přišly (myslím tím v kronice, že je v každé kapitole popisováno trestání a vyhánění cizáků z Čech) proti tomu nic nemám, vím že si to tehdejší situace plně žádala, ale přesto to nemuselo být na „každém řádku“. Chybí mi v kronice tolik očekávané důležité události o šlechtě, králích, ale i o v tehdejší době důležitých lidech a událostech. Ale nakonec kdo ví? Jestli tyto detaily nebyli žádoucí a nepovažovali se za důležité, a tehdy obecně známé věci se do kronik nepsali. A ještě jednu věc bych kronice vytknul a to, že v určitých úsecích je velice nepřehledná, tím myslím: přeskakování „od rozdělané práce“, vládání mezi dvě spolu související kapitoly věci z „jiného soudku“, a hlavně zmatek ve jménech. Například Václav je v mnoha kapitolách a je z kontextu patrné, že nejde o stejného Václava, jelikož Václavů bylo v českých dějinách mnoho tím pádem nevíme, kdy se to stalo a jaký Václav to vlastně byl. Abych pouze nekritizoval, musím zde uvést i věci, které mě naopak zaujali. Například jak postupoval vývoj politické situace Čech a Moravy, kdo kdy a jak vládl , kdo byl s kým jak příbuzný, koho lidé neměli rádi a naopak, kdo byl pro Čechy přínosem, kdo ne, kdo a co Čechy nejvíce znepokojovalo a z čeho se veselili a mnoho dalšího. Nicméně kronika mi přišla celkem zajímavá, ale některé pasáže mě opravdu nebavily (byly to ty části, ve kterých autor popisuje podle mě zbytečné detaily a církevní hodnostáře). Můj závěr je, že si Dalimilova kronika najde přízeň čtenářů, ale i odmítání vzhledem k obsahu a postoji autora k již zmíněným věcem. Dále obdivuji autora za jeho obrovskou fantazii a promyšlenost jednotlivých veršů. Autor takto popsal asi 180 stran (ve vydání které jsem četl) což je úctyhodný počet. Autora částečně svazovala jména, data, ale i k tomuto dokázal najít vhodné verše. Nejde říct nic jiného, než že před autorem hluboce smekám. Dalimilovu kroniku bych doporučil čtenářům, které zajímá politická situace různé někdy až „klepy“. Naopak nedoporučoval bych ji čtenářům, kteří očekávají důležitá data, a vůbec konkrétní události z doby, kdy kronika byla psána. Od koho a z čeho jsem čerpal:

Čerpal jsem z mnoha zdrojů, které mi přišly pod ruku a ve kterých bylo něco, co by se zde vyjímalo. 1) Dalimilova kronika, 2) Knihovna, 3) Internet, 4) Encyklopedie Diderot,.