Tragédie. Když Oidipus odešel do vyhnanství, dostali se jeho synové Eteoklés a Polyneikés do sporu o vládu. Eteoklés se spojil s Kreóntem a Polyneika vyhnal. Polyneikés si našel spojence v cizině a vypravil se s cizím vojskem proti rodnému městu. Oba bratři ve vzájemném boji zahynou, králem se stává Kreón. Mrtvolu Polyneikovu nechali Thébané z Kreóntova příkazu nepohřbenou, protože se dopustil vlastizrady. Oidipova dcera Antigona se však rozhodne mrtvého bratra pohřbít, ačkoli Kreón pohrozil smrtí každému, kdo by porušil jeho příkaz. Když je Antigona přivedena ke králi, doznává se ke svému činu: "Porušila jsem zákon vládce, zato jsem však splnila povinnost vůči mrtvému bratrovi podle nepsaných zákonů a vůle bohů." Kreón nařizuje, aby byla Antigona zaživa zazděna do královské hrobky. Vzápětí přichází ke králi věštec a oznamuje, že bohové se na Kreónta rozzlobili a žádají jej, aby odvolal svůj krutý trest. Kreón chce vrátit Antigoně svobodu, ale když přichází k hrobce, najde Antigonu oběšenou. Kreóntův syn Haimon, Antigonin snoubenec, si vrazí do prsou meč a královna Eurydika ze žalu nad synovou smrtí spáchá sebevraždu. Opuštěn všemi žádá Kreón, aby jej bohové zbavili života. Sofoklés ve své tragédii zobrazil konflikt mezi proměnlivými zákony vládců a věčnými příkazy morálky. Nositelkou a obětí tohoto rozporu se zde stává Antigona.