V druhej knihe je súbor fiktívnych dobových materiálov, novinových výstrižkov, využitie publicistického štýlu, referátov a vedeckých štúdií na dosiahnutie dokonalej vierohodnosti vykreslenia doby. Tretia kniha sú strohé správy o konfliktoch medzi mlokmi a ľuďmi. V diele je prepojenie krásnej literatúry s novinárskym štýlom, vo veľkej miere je použitý detail a sarkazmus. Kompozičný plán
Architektonika – dielo obsahuje Předmluvu, skladá sa z troch kníh, tvorí triádu:
Kniha první Andrias Scheuchzeri obsahuje 12 kapitol s názvami a Dodatek,
Kniha druhá Po stupních civilizace obsahuje 3 kapitoly s názvami,
Kniha tletí Válka s Mloky obsahuje 11 kapitol s názvami.

Makrokompozícia
Rozprávanie – „Začalo se smrákat. Zvíře se zase přiblížilo asi na třicet kroků a zůstalo stát. A za ním pět, šest, osm stejných zvířat se vynořuje z moře a váhavě, kolébavě ťápe k místu, kde Abe střeží drahouška Li.“ (str.73)
Opis – „Mlok, zjištěný na ostrvě Tongarewa, zdá se být nejblíže mlokům pulcovitým krytožábrým; v mnohém směru, mimo jiné svou velikostí, připomíná japonského velemloka obrovského (Megalobatrachus Sieboldii) nebo amerického Hellbendra, zvaného „bahenní čert“, ale liší se od nich dobře vyvinutými čidly a delšími, silnějšími končetinami, které mu dovolují pohybovat se dosti obratně ve vodě i na souši.“ (str.92)
Charakteristika – „...G.H. Fondy se vyznal v lidech. Ani na okamžik nebral vážně ještěrky kapitána van Tocha; ale kapitán mu stál za úvahu. Poctivý, ano. A zná tam dole poměry. Blázen, ovšem. Ale zatraceně sympatický. V srdci G.H. Bondyho zazněla jakási fantastická struna. Lodě s perlami a kávou, lodě s kořením a všemi vůněmi Arábie. G.H. Fondy měl roztržitý pocit, který se u něho obyčejně dostavoval před každým velikým a úspěšným rozhodnutím; pocit, který by se dal vyjádřit slovy: Nevím sice proč, ale asi se do toho dám.“ (str.56)
Úvaha – „Otázka zní: Je a byl vůbec kdy člověk schopen štěstí? Člověk jistě, jako každý živoucí tvor; ale lidstvo nikoliv. Celé neštěstí člověka je v tom, že byl nucen stát se lidstvem, nebo že se jím stal příliš pozdě, kdy byl už nenapravitelně diferencován v národy, rasy, víry, stavy a třídy, v bohaté a chudé, ve vzdělané a nevzdělané, v panující a porobené.“ (str.242)

Mikrokompozícia
Pásmo postáv bolo realizované pomocou priamej reči, nevlastnej priamej reči a nepriamej reči. Pásmo rozprávača bolo realizované rozprávaním príbehu a formou novinových výstrižkov. Priama reč – „To nic nebylo,“ chlácholí Abe.