Anotácia
Dielo Válka s Mloky od Karla Čapka rozoberiem tematicky, jazykovo aj kompozične.

Charakteristika doby
Dielo bolo napísané v období medzi dvoma svetovými vojnami v roku 1936. Toto obdobie je charakteristické búrlivým rozvojom vedy a techniky, prináša nové geograficko-politické rozdelenie Európy i sveta na mocenské sféry vplyvu. Územné zmeny v Európe už v sebe skrývali zárodky budúcich mocenských konfliktov. Skúsenosti z prvej svetovej vojny privádzajú aj umelcov k potrebe medzinárodnej spolupráce a solidarity. V polovici tridsiatych rokov, kedy vzniklo dielo, bola veľmi aktuálna otázka fašistickej expanzie. Autor v diele vyjadril svoj protifašistický postoj a úsilie mobilizovať proti fašizmu všetok ľudský rozum a zodpovednosť.

Tematický rozbor
Téma: Rozklad spoločnosti, jej ľahostajnosť a povrchnosť.
Idea: Vyjadrenie odsudzujúceho postoja k fašizmu.
Obsah
Kapitán J. van Toch nájde na nenavštevovanom ostrove podivné živočíchy podobné mlokom. Kapitán sa snaží využiť ich na lov perál, ktorým sa zaoberá. Ostane na ostrove a zisťuje, že mloky nie sú až také primitívne. Naučí ich zaobchádzať s nožmi, aby mohli loviť perly a zároveň sa chrániť pred inými živočíchmi. Keď sa vráti do Čiech stretne dvoch novinárov, ktorí s ním chcú urobiť článok a poradia mu, aby išiel za pánom Bondym, bohatým podnikateľom. Toho navštívi a stretáva sa s pánom Povondrom, ktorý je u pána Bondyho vrátnik a pustí ho dnu, aj keď vyzerá pochybne. S pánom Bondym uzavrú dohodu, že kapitán mu bude zbierať perly a pritom môže prevážať mlokov. Nakoľko mloky rozšíri aj na iné ostrovy po prvý krát sa s nimi stretávajú aj štyria mladí ľudia z jachty. Po nejakom čase sa perly minú a mloky sa rozšíria natoľko, že sa stávajú nezaujímavými, avšak len do času, keď ich začnú ľudia využívať na podmorské práce a stavby. Začína sa veľká mločia mánia. Či už u ľudí, ktorí zakladajú rozličné mločie hnutia, nakrúcajú o nich filmy, učia ich rozprávať a nakoniec aj zakladajú mločie školy alebo u tých, ktorí s nimi začínajú obchodovať. Z mlokov sa stáva doslova tovar predávaný za rôzne ceny podľa kategórie zručnosti. Všetky štáty sa chcú zásobiť čo najviac mlokmi. Jediný štát, ktorý sa snaží dištancovať je Anglicko. Ľudstvo začína mlokov využívať na predlžovanie vlastných brehov, stavanie nových ostrovov a tiež ich začínajú vyzbrojovať. To prerastie do konfliktov o podmorské územia. Do rúk mlokov putujú zbrane a trhaviny a to sa stane ľudstvu osudným.

Čím viac sa mloky ľuďom podobajú, tým väčšie sú roztržky medzi nimi. Keď nájdu chlapci mloka a začnú ho kameňovať, on použije ručný granát a zabije seba aj všetkých chlapcov. Nasleduje roztržka v Normandii. Sedliaci, ktorým mloky kradnú jablká, začínajú podnikať zabíjacké výpravy. Mloci na oplátku potopili parník a nezostalo to len u neho, bola vyhlásená celosvetová vojna. Vedci poukazujú na rozdiely medzi mlokmi vplyvom prostredia a práve Nemci vyhlásili druh zo severu Nemecka za ten najdokonalejší a ostatných mlokov za menejcenných. 11.11. o jednej hodine ráno bol z ničoho nič pocítený veľký otras a vzápätí na krajinu dopadlo veľké množstvo blata. Straty na životoch boli značné. Nebola to však prírodná katastrofa, ale dielo mlokov, ktorí si rozširovali plytčiny, ktoré sú najvhodnejšie pre ich život. O pár dní sa to isté zopakovalo v Číne. 20.11. rádioamatéri zachytili silnú vlnu a vzápätí sa ozval Chief Salamander (vodca mlokov). Požadoval vysťahovanie územia, ktoré plánujú zmeniť na plytčinu a vzájomnú spoluprácu v dodávaní výbušnín. Ľudstvo bolo zhrozené, ale všetky snahy o záchranu územia boli márne a nedodanie výbušnín sa trestalo vyhodením obývanej pevniny do vzduchu. Mapa sa rýchlo zmenšovala. Keď pán Povondra uvidí vo Vltave hlavu mloka, strašne sa zľakne, že prenikli už aj do vnútrozemia a „bere to na sebe“. (Keby nebol pustil kapitána van Tocha k pánu Bondymu nič by sa nebolo stalo.) Ku koncu „Autor mluví sám se sebou“ a presviedča sám seba, že nemôže ľudstvo, ktoré stále nerozumne dodáva mlokom trhaviny, nechať zomrieť. Nakoniec sa nechá presvedčiť a mloky začnú proti sebe bojovať (podobajú sa na ľudí), otrávia vodu a navzájom sa vyhubia. Oceány sa vrátia do pôvodného stavu a ľudia vysušené územie znovu osídlia. Postavy
Kapitán J.van Toch – typ búrlivého dobrodruha so srdcom romantika. Mlokov si veľmi obľúbil, učil ich a písal o nich denník. Boli to jeho Tapa Boys a zostali až do jeho smrti.
„A chlapče, za chvílu vylezl z moře jeden takové ještěrka, postavil se na zadní nožičky a kroutil celým tělem. A dělá na mně ts-ts-ts. Kdybych nebyl ožhralé, tak bych třeba po tom střelil; ale já byl kamaráde, nalité jako Angličan, a tož říkám, pocem, ty, pocem, tapa-boy, já tě nechcu ublížit.“ (str.45)

Pan Povondra – obyčajný človek. Najprv je pyšný, že vďaka jeho inštinktu začala tzv. mločia doba a začne zbierať novinové výstrižky so „svojou“ tematikou. Potom sa takmer zrúti s vedomím, že mloci už prenikajú do vnútrozemia a môžu potopiť už aj nedosiahnuteľnú Prahu.

Jeho názor, že problém mlokov sa týka len štátov, ktoré majú more vyjadruje vtedajší postoj spoločnosti k rastúcemu nacistickému ohrozeniu.
„A když si pomyslím, že nebýt mne, nebylo by k té věci došlo .. K tomu obchodu s Mloky. K tomu Novému Věku. Když se to přesně vezme, byl jsem to vlastně já, kdo to dal dohromady.“ (str.140)
„To je přece konec, víš? Konec světa. Teď přijde moře i sem, když jsou tady ti Mloci. To jsem já udělal; neměl jsem toho kapitána pustit dál. - - Aby jednou lidé věděli, kdo byl vším vinen. .. já bych jenom chtěl, aby mně to ty děti odpustili.“ (str.285,286)

G.H. Bondy – riaditeľ priemyslového koncernu (tzv. Mločí syndikát), ktorý možno mloka ani nevidel, snažil sa len dosiahnuť majetkové ciele využitím pracujúcich mlokov.
„Mločí syndikát nebude dodávat jenom Mloky, ale také veškeré nářadí a krmivo pro Mloky .. Salamander-Syndicate bude na celém světe vyhledávat práci pro milióny Mloků. Bude dodávat plány a myšlenky na ovládnutí moří.“ (str.127)

Dejová osnova: 1. Objavenie mlokov. 2. Využívanie mlokov.
3. Mločia populačná explózia.
4. Konflikt medzi mlokmi a ľuďmi.
5. Objavenie sa mlokov vo Vltave.

Kľúčové slová: mloci, ľudstvo, trhaviny, pracovná sila, druh, zánik

Slová autora o diele: „...i já jsem byl a jsem stále pln starostí o to, co hrozí lidskému světu. .. „Nesmíte si myslet, že vývoj, který dal vzniknout našemu životu, byl jedinou vývojovou možností na této planetě.“ .. Co bychom tomu říkali, kdyby jiný živočíšný rod nežli člověk hlásal, že vzhledem k svému vzdělání a počtu má jen on právo na to, aby obsadil celý svět a panoval všemu životu?.. Není to utopie, nýbrž dnešek. .. šlo mi tu o skutečnost. .. vybral jsem si za podobenství zrovna Mloky ne že bych je měl raději nebo míň rád nežli jiné boží tvory, ale proto, že jednou byl opravdu otisk třetihorního mloka považován za zkamenělinu nášho předka; mají tedy mloci mezi všemi zvířátky zvláštní historické právo, aby vystoupili na scénu jako náš obraz.“ (str. 7,8,9)

Jazykový rozbor
Štylistické prostriedky
Slangové slová - ježíšmarjá, zatracený, halt
Argot – Batakové, mořští čerti, tapa, Capitain, sahib, kampong
Profesionalizmy – obojživelník ocasatý, chám, agens
Onomatopoje – skřehotal hlasatel
Hypokoristiká – maminko, Frantíku, tatínku
Trópy
Genitívová metafora – oceán času
Parabola – plivej do moře, člověče, a ono se nevzedme, spílej svému osudu, a nepohneš jím
Epiteton – černé a nesmírné šumění

V prvej knihe využíva dobrodružstvo, humor, iróniu.

V druhej knihe je súbor fiktívnych dobových materiálov, novinových výstrižkov, využitie publicistického štýlu, referátov a vedeckých štúdií na dosiahnutie dokonalej vierohodnosti vykreslenia doby. Tretia kniha sú strohé správy o konfliktoch medzi mlokmi a ľuďmi. V diele je prepojenie krásnej literatúry s novinárskym štýlom, vo veľkej miere je použitý detail a sarkazmus. Kompozičný plán
Architektonika – dielo obsahuje Předmluvu, skladá sa z troch kníh, tvorí triádu:
Kniha první Andrias Scheuchzeri obsahuje 12 kapitol s názvami a Dodatek,
Kniha druhá Po stupních civilizace obsahuje 3 kapitoly s názvami,
Kniha tletí Válka s Mloky obsahuje 11 kapitol s názvami.

Makrokompozícia
Rozprávanie – „Začalo se smrákat. Zvíře se zase přiblížilo asi na třicet kroků a zůstalo stát. A za ním pět, šest, osm stejných zvířat se vynořuje z moře a váhavě, kolébavě ťápe k místu, kde Abe střeží drahouška Li.“ (str.73)
Opis – „Mlok, zjištěný na ostrvě Tongarewa, zdá se být nejblíže mlokům pulcovitým krytožábrým; v mnohém směru, mimo jiné svou velikostí, připomíná japonského velemloka obrovského (Megalobatrachus Sieboldii) nebo amerického Hellbendra, zvaného „bahenní čert“, ale liší se od nich dobře vyvinutými čidly a delšími, silnějšími končetinami, které mu dovolují pohybovat se dosti obratně ve vodě i na souši.“ (str.92)
Charakteristika – „...G.H. Fondy se vyznal v lidech. Ani na okamžik nebral vážně ještěrky kapitána van Tocha; ale kapitán mu stál za úvahu. Poctivý, ano. A zná tam dole poměry. Blázen, ovšem. Ale zatraceně sympatický. V srdci G.H. Bondyho zazněla jakási fantastická struna. Lodě s perlami a kávou, lodě s kořením a všemi vůněmi Arábie. G.H. Fondy měl roztržitý pocit, který se u něho obyčejně dostavoval před každým velikým a úspěšným rozhodnutím; pocit, který by se dal vyjádřit slovy: Nevím sice proč, ale asi se do toho dám.“ (str.56)
Úvaha – „Otázka zní: Je a byl vůbec kdy člověk schopen štěstí? Člověk jistě, jako každý živoucí tvor; ale lidstvo nikoliv. Celé neštěstí člověka je v tom, že byl nucen stát se lidstvem, nebo že se jím stal příliš pozdě, kdy byl už nenapravitelně diferencován v národy, rasy, víry, stavy a třídy, v bohaté a chudé, ve vzdělané a nevzdělané, v panující a porobené.“ (str.242)

Mikrokompozícia
Pásmo postáv bolo realizované pomocou priamej reči, nevlastnej priamej reči a nepriamej reči. Pásmo rozprávača bolo realizované rozprávaním príbehu a formou novinových výstrižkov. Priama reč – „To nic nebylo,“ chlácholí Abe.

„Nejspíš nějaká ryba.“
„Když to mělo takovou hroznou hlavu,“ kvílí Drahoušek...“ (str.72)
Nevlastná priama reč – „Mr Abe pocítil nesmírnou touhu ji nějak chránit. Vlastně bych se s ní měl opravdu oženit, myslí si mladý pan Loeb...“ (str.65)
Nepriama reč – „Potom říkala, že Fred je tak nevychovaný; prý ji kazí radost z celé cesty...“ (str.67)

Citácie
„Tož vozit ty tapa-boys na jiny perlovy ostrovy,“ vyrazilo to konečně z kapitána. „Já jsem totiž vypozoroval, že ty ještěrkove se nemožou sami dostat přes volny a hluboky moře...Ale kdyby já měl takovou loď, co by se v ní dal pro ně udělat takové tank, takové nádrž ne vodu, tož bych já je mohl rozvážet, kam bych chcel, see? A oni by tam hledali perle, a já bych za nima jezdil a dovážel jim ty nože a harpoons a jiny takovy věci, co oni potřebujou...Oni teď jsou lidi cely blázni po perlách, pane Bondy. Tož to je ten veliké business, co jsem já vymyslel...Tož já bych třeba vozil s tou lodí aji jiny věci, všechny možny goods, pane, a prodával bych je po tech ostrovech. Ja, to bych já mohl. Já tam mám hrozně moc známostí, pane Bondy. Přitom bych mohl mět v ty my lodi takové tanks na ty my ještěrky -“ (str.54-56)

„Hallo, vy lidé! Litujeme lidských životů. Nechceme vám působit zbytečné ztráty. Chceme jenom, abyste vyklidili mořské břehy na místech, která vám předem označíme. Uděláte-li to, vyhnete se politováníhodným nehodám. Dosud jsme konali jenom technické zkoušky. Vaše třaskaviny se osvědčily. Děkujeme vám. Hallo, vy lidé! Zachovejte klid. Nemáme vůči vám nepřátelských úmyslů. Potřebujeme jenom víc vody, víc břehů, víc mělčin pro svůj život. Je nás příliš mnoho. Už pro nás není dost místa na vašich březích. Proto musíme odbourat vaše pevniny. Uděláme z nich samé zálivy a ostrovy. Tím se dá délka světových břehů zpětinásobit. Budeme stavět nové mělčiny. Nemůžeme žít v hlubokém moři. Budeme potřebovat vašich pevnin jako materiálu k zasypání hlubin. Nemáme proti vám nic, ale je nás příliš mnoho.
Vy jste nás chtěli. Vy jste nás rozšířili po celém světě. Nyní nás máte. Chceme s vámi vyjít po dobrém. Budete nám dodávat třaskaviny. Budete nám dodávat torpéda. Budete pro nás pracovat. Hallo, vy lidé, Chief Salamander vám jménem všech Mloků světa nabízí spolupráci. Budete s námi pracovat na odbourání vašeho světa. Děkujeme vám.“ (str.263,264)

„Ty to takhle necháš?“ ozval se na tomto místě autorův vnitřní hlas. (str.287)

„Radosti stáří, bože, ať má starý pán ještě radosti stáří!
„Pěkné radosti,“ posmíval se vnitřní hlas.

„Bude k sobě to dítě tisknout starýma rukama a bát se, člověče, bát se, že i ona bude jednou prchat před hučícími vodami, jež zaplavují neodvratně celý svět; bude v hrůze vraštit své ježaté obočí a šeptat: To jsem já udělal, Meřenko, to jsem udělal já. – Poslechni, chceš opravdu nechat zahynout celé lidstvo?“
Autor se zamračil. Neptej se mne, co chci. Myslíš, že z mé vůle se rozpadají lidské pevniny na padrť, myslíš, že já jsem chtěl tyhle konce?“ (str.287,288)

„Copak má pořád Příroda napravovat, co si lidé nadrobili? Tak teda ani ty už nevěříš, že si sami pomohou?...Víš, kdo ještě teď, když už je 1/5 Evropy potopena, dodává Mlokům třaskaviny a torpéda a vrtačky? Víš, kdo horečně, dnem i nocí pracuje v laboratořích, aby našel ještě účinnější mašiny a látky na rozmetání světa? Víš, kdo půjčuje Mlokům peníze? Víš, kdo financuje tenhle Konec Světa, tu celou novou Potopu?“
„Vím! Všechny továrny. Všechny banky. Všechny státy.“
„Tak vidíš! Kdyby byli jenom Mloci proti lidem, tak by se snad dalo něco udělat, ale lidi proti lidem, to se, člověče, nedá zastavit!“
„- - - Počkej. Lidi proti lidem! Něco mě napadá. Třeba by nakonec mohli být Mloci proti Mlokům.“ ...
- - Ba ne, to nejde. Mloci nemohou bojovat proti Mlokům. To by bylo proti přírodě.Mloci jsou přece jeden rod.
„Lidi jsou taky jeden rod člověče. A vidíš, nevadí jim to; jeden rod, a oč všechno bojují!“ ...
A proč by měli mít jedni víc moci než druzí? Vždyť všichni jsou stejní, všichni jsou Mloci; všichni mají stejnou kostru, jsou stejně průměrní. –Proč by se měli navzájem mordovat? ...
„Jen je nech, ono se už něco najde. .. To by bylo, aby se nenaučili od lidí, jak se dělají dějiny!“ (str.290,291)

„Tam je tady diktátorem Chief Salamander, veliký dobyvatel, technik a voják, Čingischán Mloků a bořitel pevnin. Ohromná osobnost, člověče.
(„...Poslyš, je on opravdu Mlok?“)
(...Ne. Chief Salamadner je člověk. Jmenuje se vlastně Andreas Schultze a byl za světové války někde šikovatelem.)
(„Proto!“) (str.292)

„A to je kones, člověče. Mloci vyhynou. .. Pevniny zase pomalu porostou nánosem řek; moře krok za krokem ustoupí a všechno bude skoro jako dřív. Vznikne nová legenda o potopě světa, kterou seslal Bůh za hříchy lidí. Budou také zkazky o potopených mytických zemích, které prý byly kolébkou lidské kultury; bude se třeba bájit o jekési Anglii nebo Francii nebo Německu. –
„A potom?“
- - - Dál už to nevím.

(str.294)

Môj názor
Toto dielo sa mi veľmi páčilo. Nie ani tak kvôli prevedeniu, pretože novinové výstrižky sa mi často zdali nudné a odborné, ale zvolená téma si to tiež vyžadovala. Bolo zaujímavé čítať o tom ako ľudia prepadnú takému ošiaľu a koľkých absolútne nelogických a bizarných vecí sú schopní. Potom keď nastal obrat a mloci začali byť nebezpeční to začalo byť veľmi zaujímavé. Keď písal o tom, ako ľudia stále dodávajú mlokom trhaviny som mala pocit zúfalstva, že sa môže niečo také diať. A nielen môže, ale sa aj deje. Keby sa také niečo stalo naozaj, som si takmer istá, že by sa ľudstvo zničilo, pretože by sme sa nevedeli dohodnúť. A tá bezmocnosť, že je to proste tak. Čapek v tomto diele takmer dokonale vystihol ľudstvo s jeho hlúposťou.

	Tento článok bol vytlačený zo stránky https://referaty.centrum.sk

Karel Čapek Válka s mloky