Život J. Seiferta (1901 – 1986)

 narodil se 23.9.1901 v Praze na Žižkově
 otec byl vyučeným zámečníkem, pracoval v továrně na výrobu kovového nábytku, prodával obrazy; byl aktivním sociálním demokratem
 matka se doma starala o Jaroslava (velké citové pouto) a o 8 let mladší sestru; s oběma navštěvovala kostel a vedla děti k víře  odraz v tvorbě
 gymnázium (opustil ho ještě před maturitou)  začal se věnovat žurnalistice a lit. tvorbě
 zpočátku měl zájem o malířství, ale po čase neúspěchů se začal věnovat literatuře
 1920: spoluzakladatelem Devětsilu
 1923 – 1927: zaměstnán v Komunistickém knihkupectví a nakladatelství
 1925: účast v československé kulturní delegaci v SSSR
 1928: Seifert se oženil a měl 2 děti
 1929: vyloučen z Komunistické strany  následně projevil nesouhlas s novým gottwaldovským vedením
 1956: začíná se projevovat těžká choroba pohybového ústrojí, která znemožňuje tvorbu
 1966: Seifert se stává „národním umělcem“
 1968: připojil se k Pražskému jaru  téměř desetiletý zákaz činnosti
 1969: zvolen předsedou Svazu Československých spisovatelů
 1977: podepisuje Chartu 77
 1984: získává Nobelovu cenu
 10.1.1986 umírá v Praze


Jaroslav Seifert patří k nejvýznamnějším českým osobnostem literatury 20. století. Je zatím jediným Čechem, jehož dílo bylo oceněno Nobelovo cenou. Celý jeho život a tvorba se pohyboval, dá se říci, ode zdi ke zdi. Jednu chvíli byl zakazovaným autorem, jehož díla byla přísně zakázána a nesměla vycházet, a z toho se mu dostalo různých uznání a národních ocenění za přínos pro českou literaturu.
Seifert byl především básníkem (hl. lyrickým), ale patřil i mezi naše nejznámější novináře a významné překladatele zahraniční tvorby. Pokoušel se také o prózu.
Literární tvorba J. Seiferta je velmi rozmanitá a můžeme v ní vysledovat odraz aktuálních tendencí v české literatuře. Na jeho díle si můžeme ukázat vývoj české literatury od 20. až do 80.