Již desátým svazkem pokračujeme v uvádění těch příběhů Sherlocka Holmese a jeho věrného kronikáře dr. Johna H. Watsona, které Sir Arthur Conan Doyle sice inspiroval, ale sám už z Watsonových zápisků nevydal.

Již podesáté se můžeme přesvědčit, jak silné je mezi jeho pokračovateli povědomí závazku, který jim v postavě Velkého detektiva zanechal. Ale teprve až nyní objevujeme ve Watsonově pozůstalosti zdroj, který Holmese zařazuje do souvislostí doposud opomíjených. Bez nich však by jeho postava možná nebyla tak fascinující. Na základě následujících pramenů také seznáme, že sir Arthur zřejmě Watsonovy záznamy určitým způsobem cenzuroval: zajisté z ryze vlasteneckých důvodů vyřadil (až na drobné zmínky) ty, které ukazovaly Holmese jako skutečného internacionalistu detektivní práce, jenž neomezoval své působení na země britské Koruny, ale byl ochoten pomoci doslova kdekoli.
Již desátým svazkem pokračujeme v uvádění těch příběhů Sherlocka Holmese a jeho věrného kronikáře dr. Johna H. Watsona, které Sir Arthur Conan Doyle sice inspiroval, ale sám už z Watsonových zápisků nevydal.

Již podesáté se můžeme přesvědčit, jak silné je mezi jeho pokračovateli povědomí závazku, který jim v postavě Velkého detektiva zanechal. Ale teprve až nyní objevujeme ve Watsonově pozůstalosti zdroj, který Holmese zařazuje do souvislostí doposud opomíjených. Bez nich však by jeho postava možná nebyla tak fascinující. Na základě následujících pramenů také seznáme, že sir Arthur zřejmě Watsonovy záznamy určitým způsobem cenzuroval: zajisté z ryze vlasteneckých důvodů vyřadil (až na drobné zmínky) ty, které ukazovaly Holmese jako skutečného internacionalistu detektivní práce, jenž neomezoval své působení na země britské Koruny, ale byl ochoten pomoci doslova kdekoli.