Budúcnosť

Budoucnost

Určitě každý z nás už někdy sníl o tom jaké by to asi bylo kdybychom se mohli podívat do budoucností, co bychom tam tak asi viděli, byly bychom nadšeni nebo sklamáni.
Nicméně otázkou stále zůstava jestli takové cesty do minulostí nebo do budoucností budou pro nás realizovatelné. Ja osobně jsem toho názoru ,že v daleké budoucnosti čas nebudé hrat absolutně žádnou roli a že cesty časem budou stejně reálne jako dnes jízda autem.
Tak tedy představme si takovou imaginární cestu časem a vydejme se do budoucností.Co se asi o osudu lidstva dozvíme. Dejme se tedy na cestu s naším strojem času. Píše se rok 2100. Po několika minutách cesty jsme se zastavili. Ukazatel času nás upozornil že se píše rok 2100. Na první pohled se toho mnoho nezměnilo. Základní prvky města silnice budovy a vozidla jsou skoro stejné.Podívejme se však bedlivěji.Již nyní vědvi vyvijejí supermoderní materiály. Představme si budovu která přežila zemětřesení. Představme si vozovku jejíž beton nepotřebuje žádnou údržbu.Silnice jsou plné aut, jež se pohybují vysokou rychlostí.Jsou spojeny s družicemi , což jim pomáha vyhnout se dopravním yácpam. Všude funguje propracovaná informační technika. Všude jsou miniaturizované počítače budoucností::v našich autech, šatech, dokonce i v nás samých.Vydejme se však dále píše se rok 3000 Člověk se stěhuje mimo Zemi.Již dokázal prozkoumat a kolonizovat prostor v blíykostí Země a Měsíce. V pásu asteroidu jsou nyní doly a farmy.Žijí tam lidé, kteří se nehostiností kosmického prostoru přispusobily, zvlaštní vstah k Zemi však nemají.Většina obyvatel přitom i nadále zůstava na naši rodné planetě.Rysuje se však jiný problém. Kolem roku 4000 se očekáva nová doba ledová.Lidská civilizace v současné formě nemůže další ledovou epochu přežít a potřebuje tedy celý nový svět. Z planet sluneční soustavy se jím může stá Mars. Kolem roku 3000 tam už skutečně existují kolonie.

Aby tam lidé přežily musí si vytvořít stejne životní prostředí jako na zemi, což bude trvat dlouho.My ale zrichlíme a odcestujeme do budoucností vzdálene sto tisíc let.Mars se výrazně změnil.Jeho jižní polokoule je zelená a celou severní hemisféru pokrývá rozsáhlý modrý oceán.Mars a další planety jako Venuše, Merkur a Jupiterovy měsíce jsou přeměnovány k obrazu Zeme a zaplnuji se lidmi.Ve sluneční soustavě fungují rychlé dopravní systémy,takže cesta ze Země na Jupiternetrvá více než čtyři, pět hodin.Sluneční soustava vypadá stejně malá jako dnes Země.Lidstvo však pronika i dál , zy hranice sliuneční soustavy.
Stroj času však již čeká, aby nás přenesl do ještě vzdálenější budoucností. 100 000 000 let.Abychom si představili tuto časovou perspektivu musíme si uvědomit, žepřed 100 miliony let vládlo na Zemiobdobí křídy.Byla to éra již dominovali dinosauří , kdy neexistovali lidé, jen pár primitivních savců.V této vzdálene budoucností bude celá galaxie, od svého okraje až po jádro, obydlená lidskými bytostmí. Vidíme pásy a prstence obklopující každou planetu.Vidime sféricke útvary obklopující celé hvězdy, které zachycují a využívají veškerou jejích energií. Vidime hvězdy a světy upravené tak, aby vyhovovaly potřebám lidstva. Lidé tohoto věku jsou pro nás ale těžko pochopitelní. Nevypadají jako lidé, představují užitečnější robotickou formu.Přispudobili se životu v kosmickém prostoru a jsou s to se živit světlem hvězd.Nikdo takový jako my už nežije.Pokračujme však dále. 100 biliónu let Teplota Slunce stále roste. Za miliardu let se Země stane neobyvatelnou.Po pěti miliardach let se Slunce přiblíží ke konci svého dlouhého života.Bude expandovat do obrovského rudého mračna , které pohltí Zemi.Země už nebude existovat. V celé galaxiji však pulzuje lidský život.Po stu miliardách už se nebudou moci tvořit žádne hvězdy. A po stu biliónech let se i posledni hvězdy začnou hroutit.100 biliónu let ještě se zastavme. Vesmír se nám nyní zda velice tmavý a studený. Jsou v něm jen chladnoucí trpaslicí a černé díry.Je možné aby tu přežíl život.Energetický příkon je tak slabý , že neumožnuje život. Lide se musejí spokojít s existenci v podobě virtuální reality. Jejich vědomí je obsženo v obrovských počítačích umistěných v pásech kolem hvězd. Možna že virtuálni simulace zobrazí naší dnešní skutečnost jasné modré ráno vesmíru. Tento soumrak potrvá nepředstavitelně dlouho. Jednou však také skončí.Poslední zastavení.Již zanikla i hmota. Mrtvé hvězdy se vypařily. Ve vesmíru zbyly jen obrovské černé díry.Pokud nenalezneme energií pro další existenci prostoru a času, všechno skončí. A tak začnéme dlouhe putování zpět domů, do kratkého, nadherného rana vesmíru.