O svém muži údajně prohlásila: "Mít za manžela archeologa má jednu obrovskou výhodu. Čím jste starší, tím jste pro něj zajímavější."
Ve třicátých letech rozdělovali novomanželé svůj čas mezi několik domovů v Anglii a archeologické expedice na Blízký východ. Během druhé světové války sloužil Max Mallowan jako styčný důstojník v severní Africe, zatímco Agatha znovu pracovala jako dobrovolnice ve výdejně léků. Rosalind se na začátku války provdala za majora Huberta Pricharda, který však byl nedlouho poté zabit při výkonu služby ve Francii. V roce 1943 se narodilo jediné vnouče Agathy Christie, Mathew. Rosalind se později opět vdala, jejím chotěm se stal Anthony Hicks. Po válce manželé Mallowanovi obnovili své cesty na Blízký východ a pokračovali v nich ještě dalších deset let. Začátkem let padesátých dosáhla vrcholu druhá kariéra Agathy Christie, a to jako autorky divadelních her, když byly v Londýně uvedeny její hry Past na myši (1952) a Svědek obžaloby (1953). V roce 1960 byl za svoji vědeckou a archeologickou činnost jmenován Max Mallowan Komandérem britského imperia (C.B.E.) a o osm let později pasován na rytíře. Jeho manželka nezůstala pozadu - Agatha Christie Mallowan byla jmenována C.B.E. v roce 1956 a v roce 1971 jí královna Alžběta II. udělila titul "Dáma britského imperia". Po zranění nohy v roce 1971 se začal zhoršovat zdravotní stav Agathy Christie a s ním klesala i četnost a kvalita jejích nových knih. Její poslední oficiální vystoupení na veřejnosti proběhlo v roce 1974 při premiéře filmu Vražda v Orient-expresu, které se zúčastnila i samotná královna a další členové královské rodiny. Agatha Christie zemřela ve svém domě ve Wallingfordu 12. ledna 1976 a o čtyři dny později byla pochována za účasti nejbližších pozůstalých v Cholsey. Její dílo ale žije dál. Od roku 1920 se prodala více než miliarda výtisků jejích knih, které byly přeloženy do více jazyků než Shakespeare. Jen Bible Agathu Christie překonává v počtu jazyků, ve kterých je dostupná. Past na myši se v londýnském West Endu hraje nepřetržitě od svého uvedení v roce 1952 a stala se tak nejdéle hranou divadelní hrou v historii.