zasedání parlamentu v Pchjongjangu vyhlásilo 9. 9. 1948 KLDR, přijalo ústavu a vytvořil ústřední lidovou vládu vedenou Kim Ir-Senem. V červnu roku 1950 ( 25. 6. ) začala korejská válka. Severokorejská armáda zahájila útok přes 38. rovnoběžku. K tomuto útoku dal souhlas Stalin po poradě s vůdcem čínských komunistů Mao Ce-Tungem, neboť ho ujistil, že na jihu země vypukne povstání a že sjednocení celé země pod komunistickou nadvládou je otázka krátkého času.

První fázi korejské války charakterizovala ofenzíva KLDR, která již 28. 6. 1950 vstoupila do Soulu a během měsíce obsadila celou jižní Koreu. Na žádost USA došlo ke svolání rady OSN, která označila KLDR za agresora a vyzvala k pomoci jihokorejské vládě. Prezident Truman zařídil zásah amerických leteckých a námořních sil na podporu jihokorejské armády. V Koreji se začaly vyloďovat pozemní jednotky 7. 7. 1950. Téhož dne rozhodlo OSN o vyslání svých jednotek do války. Operace se zúčastnilo 16 států, ale 90 % jednotek tvořili USA. Vrchním velitelem vojsk OSN byl Američan Douglas MacArthur.

Druhá fáze korejské války začala v září roku 1950 americkým vojenským výsadkem v týku severokorejské armády ve Žlutém moři na západ od Soulu. Armáda KLDR musela ustoupit na sever, aby se vyhnula obklíčení. 1.1 1950 překročily USA 38. rovnoběžku. Třetí fáze začala v říjnu 1950, kdy do Koreje zasáhli „ čínští lidoví dobrovolníci“ v počtu 1 miliónu, kterým velel Lin Piao. Protiofenzíva čínské a KLDR armády byla úspěšná a vojsko OSN se stáhlo za 38. rovnoběžku Zde se situace stabilizovala. Jedna i druhá strana se marně snažila prolomit frontu. V červenci roku 1951 byla zahájena dlouhá jednání o míru. Teprve 27. 7. 1953 byla v Pchanmunžonu uzavřena dohoda o příměří, která stanovila demarkační linii mezi oběma státy na 38. rovnoběžce.

Ženevské konference

Ženevská konference šéfů vlád 4 velmocí, první setkání představitelů vítězných velmocí protifašistické koalice ( SSSR, USA, UK a FRA ) po postupimské konferenci, jež se uskutečnila 18. – 23. 7. 1955 v Ženevě, byla projevem přechodného zmírnění v mezinárodních vztazích a výměnou názorů na hlavní mezinárodní politické problémy

celoevropská bezpečnost a otázka Německa

odzbrojující jednání ( snížení stavu vojsk )

rozvoj vztahů mezi Východem a Západem, přičemž SSSR předložilo návrh celoevropské smlouvy o kolektivní bezpečnosti včetně vytvoření poradního politického orgánu. Na základě konference šéfů 4 vlád se 27.10. – 16. 11.