Karel VI.
Karel IV.
-po roztržce rodičů byl násilně odňat matce a byl izolován na Lokti a na Křivoklátě. Od sedmi let byl vychováván ve Francii. Zde byl zasnouben se stejně starou Markétou (Blankou) z Valois, sestrou následníka francouzského trůnu. → posíleni mezinárodního postavení Lucemburků
-vychováván jako princ, studoval na pařížské univerzitě – Sorbonně
(studium jazyků → latina, čeština, franc., něm., it.)
-při biřmování přijal jméno Karel
-1331 – císař dal Janovi Luc. do dědičného panství toskánskou Luccu
→ 1333 se stává prvním panstvím prince Karla (sedmnáctiletého), který odjíždí do Itálie
-1333 – české panstvo se bojí hluboké krize státu bez přítomného krále a vládce
→ setkávají se s princem Karlem a žádají ho o návrat zpět do vlasti → v říjnu 1333 se vrací a o několik měs. později získává od svého otce titul markrabě moravský.
-jeho autorita v českých zemích vzrostla natolik, že měl větší vliv než jeho otec král.
-chtěl upevnit ústřední panovnickou moc, získal si podporu části vysoké šlechty a církve → přátelský poměr k papeži Klimentovi VI.
→ Karel poskytl volný prostor inkvizici k úderu proti kacířským sektám
→ 1344 – Karel prosadil povýšení pražského biskupství na arcibiskupství
(1. arcib. Arnošt z Pardubic)
→ zřízení biskupství v Litomyšli
-červenec 1346 – zvolen pěti hlasy kurfiřtů římským panovníkem (jeden z hlasů patřil i Janu Luc. z pozice českého krále)
X nesouhlas Luvíka IV. Bavora
→ nejisté postavení Karla IV. na římském trůně
(když se vracel do Čech po b. u Kresčaku, cestoval v přestrojení, aby nepadl do rukou Ludvíkových spojenců)
-26. 8. 1346 – bitva u Kresčaku – padl český král Jan Luc.
→ novým králem se stává Karel IV.
-1347 – Ludvík Bavor umírá – infarkt
-25.7.1349 – Cáchy - druhá korunovace Karla IV. římským císařem
-Karel IV. považuje Český stát za nejcelistvější, nejmocnější a nejstabilnější součást Říše a za jádro Lucemburských držav
-„Česká koruna“ – nový název pro české soustátí, slovo „stát“ středověká čeština neznala
→ Království české, markrabství moravské, slezská knížectví, Horní a Dolní Lužice, od r. 1373 Braniborsko, dočasně Horní Falc, formálně Lucembursko (zde vládli potomci Jana Luc.
z druhého manželství)
- vláda: - král skutečnou hlavou státu
-generální sněmy – reprezentace všech zemí Koruny č.
→ rozpory – oslabení této instituce
-politicky schopným příslušníkům vyšší šlechty svěřil důležité úřady
-církev – zdroj vzdělaných úředníků pro rozšiřující se správní orgány
(absolventi klášterních škol a univerzity)
-opíral se o královská města – zdroj peněz
(pravidelné daně, obchod, těžba stříbra)
-1355 – návrh zemského zákoníku Majestas Carolina
(=něco jako dnešní ústava)
→ nelibost vyšší šlechty a panských rodů
-bohemicentrismus – Praha – hlavní město Českého králosvtví
- centrum arcibiskupství
- rezidence českého a římského krále
→ 1348 – Nové Město pražské
- Dobytčí trh (Karlák)
Koňský trh (Václavák)
Senný trh (Senovážné n.)
→ na Menším Městě (Malé Straně) kupovali a stavěli domy šlechtici, diplomaté a obchodníci
→ Praha nejednotná – SM, NM, Hradčany –poddanské m., židovské ghetto – později odděleno zdí
-7.4. 1348 – zal. vysokého učení – první ve stř. Evropě, podle pař. vzoru, 4 fakulty, učenci z pař. Sorbonny, angl. Oxfordu, Češi i cizinci
- zpoč. bez vl. budovy → přednášky v klášteřích nebo ve škole při chpámu sv. Víta, 1. vl. dům U Věže na SM
- 1. kolej r. 1366
- Karolinum (až dnešní název) zřídil až Václav IV. r. 1383
- 1356 Zlatá bula – zákoník říšského zákona
(platila do zániku ř. římské r. 1806)
- č. král je první mezi kurfiřty
- při volbe řím. panovníka stačí hlasy většiny kurfiřtů, ne všech
- požadavek, aby kurfiřti znali jazyky – kromě německy i italsky a česky
- ženská posloupnost pro český trůn
- úcta ke sv. Václavovi (patron, symbol č. státu)
→ svatováclavská kaple v chrámu sv. Víta
→ sv. Václav na pečetidle Karl. univerzity
→ ke korunovali nechal zhotovit tzv. svatováclavskou korunu
→ Pražský hrad, zvelebený o král. palác, přejmenován na Hrad sv. Václava – umělý název se nevžil
- stavby: - chrám sv. Víta + kaple sv. Václava
- královský palác na PH
- Karlštejn – pro uložení českých i říšských korunovačních klenotů a důležitých listin
- systematicky znázorněn ve třech výškových úrovních – pozemský svět (král. palác)
- prostor pro očištění duše (kostel Panny Marie s kaplí sv. Kateřinya menší věž)
- předobraz nebeského král. (větší věž s kaplí sv. Kříže – výzdoba od mistra Theodorika)
- Emauzský klášter – na Novém Městě
- obnova slovanské liturgie
- 1357 – Kamenný most (později Karlův) – 16 oblouků
+ Staroměstská mostecká věž
- Chrám Panny Marie Sněžné – za jeho života nedostavěn
- s nejvyšší lodí v Praze
- Staroměstská radnice
- Karolinum
- hladová zeď
- jezdecká socha sv. Jiří na nádvoří Pražského hradu
-rozkvět vědy a zdokonalení systému vzdělávání:
→ Karel IV. založil univerzitu, klášterní školy, městské školy (latina, svobodná umění) a farní školy (na venkově, pro chlapce)
4 manželky: Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svidnická – 1361 syn Václav
Eliška Pomořanská – synové Zikmund Lucemburský a Jan Zhořelecký
1349 - daroval ml. bratrovi Janu Jindřichovi markrabství moravské
1363 – dědice české koruny se stává Václav, jako dvouletý je korunován, v roce 1376 prosadil Karel IV. volbu Václava IV. římským panovníkem
-mladší syn Karla IV. Zikmund Luc. dostal uherskou korunu a Braniborsko, o to však přišel r. 1415, a tak odpadlo od zemí Kor. č.)
-pojistil český trůn listinou – v případě vymření Lucemburků po meči nastoupí na trůn Habsburkové)
29. 11.
1378 zemřel na zápal plic
→ řeč nad rakví pronesl mistr Vojtěch Raňkův z Režova, nazval Karla IV. „Otec vlasti“
(stejné označení dostal již kníže Soběslav I.).
Zdroje:
Dějiny zemík Koruny české -
|