Angažovala se v podpoře politiků, již jí pomáhali zajistit beztrestnost a výhodné podmínky pro podnikání. V mnoha oblastech se jednalo, alespoň na první pohled, o legální činnost. Během neklidných 30. let v Japonsku, poznamenaných několika státními převraty, zavražděním dvou premiérů a opakovanými útoky na politické činitele a průmyslníky, sloužily organizace jakuzy jako zdroj cvičených agentů a zabijáků. Aktivně se účastnily i japonské okupace Mandžuska a Číny. Během americké okupace po skončení 2. světové války organizace jakuzy působily na černém trhu s nedostatkovým zbožím a věnovaly se loupežím a vydírání. Členové jakuzy začali pod vlivem západních filmů nosit černé sluneční brýle, oblékat se do černých obleků a bílých košil. Namísto tradičních mečů nastoupily samopaly. Mezi roky 1958 a 1963 stoupl počet členů jakuzy na 184 000 - to bylo více, než v té době činil počet příslušníků japonské armády. Po celém Japonsku operovalo na 5 200 gangů, které mezi sebou vedly krvavé boje o sféry vlivu. Ze soupeření i mírových jednání nakonec vyšly vítězně především tři organizace jakuzy: Jamaguči-gumi, která má dnes přibližně 26 000 členů rozdělených do 944 menších gangů, Inagawa-kai s více než 8 600 členy a Sumijoši-kai s přibližně 7 000 členy. Jakuza v japonské společnosti
Jakuza se dnes v Japonsku zabývá širokou škálou kriminálních aktivit: hazardními hrami, vymáháním poplatků za ochranu, vydíráním, obchodem s lidmi a organizovanou prostitucí, obchodem se zbraněmi a drogami (v posledních letech zejména amfetaminem). Angažuje se rovněž v průmyslové výrobě, v obchodu s akciemi a na kapitálovém trhu, v obchodu s nemovitostmi aj. Její roční zisky jsou odhadovány na 5-8 bilionů jenů, konexe bossů jakuzy sahají do nejvyšších sfér japonské hospodářské a politické elity. Politicky je spřízněna zejména s japonskou krajní pravicí. V roce 1992 propukl v Japonsku skandál v souvislosti s účastí jakuzy na volební kampani premiéra Noboru Takešity. Dne 1. března 1992 vydala japonská vláda Zákon na předcházení nezákonným aktivitám příslušníků boryokudanu. Zákon definoval termínem boryokudan skupiny, jejichž členskou základnu tvoří především osoby s kriminálním pozadím a jež projevují násilnické a zločinecké tendence. Tímto vymezením pojmu organizovaného zločinu výrazně utrpěl tradiční poloveřejný statut organizací jakuzy v japonské společnosti. Například 77 gangů Jamaguči-gumi bylo do té doby zcela legálně registrováno jako podnikatelské a náboženské organizace.