Vznik
Románský sloh byl první univerzální sloh středověku. Vznikl v 11. století na území Francie, Itálie a Německa. Románský sloh vychází z antického a byzantského umění. Na našem území se projevuje až ve 12. století. V polovině 13. století byl nahrazen gotikou. Základním námětem a ideou bylo náboženství – křesťanství. Pojmenování románský sloh se užívá od 1. poloviny 19. století. Charakteristické znaky
V architektuře převládají církevní stavby (chrámy, kláštery). Románské stavby jsou v porovnání s pozdějšími stavbami nízké, většinou jen přízemní nebo jednopatrové. Kvůli statice staveb byly stavěny masivní zdi i pilíře a úzká, malá okna. Románský sloh v architektuře využíval valenou a křížovou klenbu a sloupy s rozmanitými hlavicemi (většinou každou jinou).Základní církevní stavba se nazývá rotunda. Rotunda má půdorys skládající se z několika do sebe zapuštěných kruhů a kuželovitou střechu. Sochařství bylo v románském slohu vázáno na architekturu. Románské stavby byly zdobeny pouze drobnými geometrickými ornamenty. Malířství se soustředilo téměř výhradně na nástěnné malby. Náměty jsou náboženské. Nástěnné malby v románském slohu mají výrazné obrysy a barevné plochy. Postavy na malbách mají velikost podle hierarchie, tj. nedůležitější postava je největší.

Klenba křížová
Klenba valená
Románská hlavice

Ukážky – Česká republika

Rotunda sv. Martina
(Vyšehrad)
Rotunda je nejstarší zachovanou stavbou Vyšehradu a současně i nejstarší zachovanou rotundou v Praze. Byla postavena za krále Vratislava II. v poslední třetině 11. stol. na východním okraji raně středověkého hradiska a zřejmě sloužila jako farní kostel předhradí. Rotunda je v dnešní podobě výsledkem stavební úpravy
z I. 1878-1880 podle projektu A. Bauma. Rotunda na Řípu
Románská rotunda s polokruhovou apsidou a válcovou věží, obnovená r.1126 knížetem Soběslavem I. na paměť jeho vítězství nad římským králem Lotharem v bitvě u Chlumce. Rotunda dovršuje a uzavírá vývoj tohoto typu staveb v Čechách. Významné památné a poutní místo.

Palác pánů z Kunštátu (Praha)
Původně rozlehlý románský dvorec z 2. pol. 12. stol. Jeho obytný palác se unikátně zachoval ve sklepích, přízemí a 1. patře dnešního domu. Románské přízemí (dnes suterén) zůstalo v původním stavu. Má tří místnosti s portály a krby, kryté křížovými klenbami.

Prostřední sál je dvoulodní, zaklenutý na dva pilíře, postranní místnosti jsou zaklenuty na jeden mohutný křížový pilíř. Nynější přízemí, románské 1. patro, má zachovány zbytky původního zdiva (portál) a v dnešním 1. patře se zachoval severní románský štít. V 15. stol. patřil dvorec pánům z Kunštátu a Poděbrad.

Románské podzemí Královského paláce (Pražský hrad)

Kostel sv. Jiří (Pražský hrad)
Trojlodní bazilika se dvěma věžemi z bílé opuky, nejzachovalejší sakrální architektura románského slohu v celé Praze. Její dnešní podoba pochází z doby po požáru hradu v roce 1142. Ukázky-Evropa

Klášter v Assisi (Itálie)
Bazilika sv. Magdalény (Vézelay,Francie)
Bazilika v Poitiers (Francie)
Opatský kostel v Cluny (Francie).

	Tento článok bol vytlačený zo stránky https://referaty.centrum.sk