1. svetová vojna
Příčina: Německo toužilo po expanzi na východ, snaha velmocí získat kolonie a snaha o přerozdělení Evropy
Záminkou: Atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda D´Este devatenáctiletým studentem Principem v Sarajevu 28. Června 1914.
Začátek války: 28. 7. 1914
Konec války: 11. 11. 1918
28. 6. 1914 zastřelil devatenáctiletý mladík Princip následníka trůnu Františka Ferdinanda D´Este kvůli utlačování Srbska Rakousko-Uherskem. To se stalo záminkou pro začátek války, kdy Německo spolu s Rakousko-Uherskem toužilo po přerozdělení Evropy a získání kolonií předních Evropských států ( např. Francouzské kolonie – Západní Indie, Madagaskar; Anglické kolonie – Austrálie…).
28.7.1914 začala válka mezi Trojspolkem (dohodové státy – Anglie, Francie, Srbsko, Rusko, + 1915 Itálie, + 1917 USA) x Ústředními mocnostmi (Rakousko-Uhersko, Německo, zpočátku Itálie).
1.8. 1914 vydal František Ferdinand I. mobilizační prohlášení „Mým národům.“
Válka začala na Balkáně bombardováním, R-U bylo vytlačeno ze Srbska. Boje se přemístili na 3 fronty:
1) Jižní fronta (Rakousko-Uhersko x Srbsko, Itálie)
2) Východní fronta (Německo, Rakousko-Uhersko x Rusko)
3) Západní fronta (Německo x Francie, Anglie)
Na Západní frontě napadlo Německo Francii přes Belgii tzv. bleskový postup – Němci byli zastaveni na řece Marně. Válčilo se v tzv. zákopech*,
Přestup na Jižní frontu – začíná válka na moři, tzv. ponorková válka*. r. 1915 potápí Německá ponorka americký parník Lutssitania, do války se přidává Itálie, v roce 1917 vstupuje do války USA. Blokáda Severního moře zatarasí Němcům cestu. Navíc boje na Východní frontě. Ve střetnutí u Ipry* je poprvé použit otravný plyn. Vzdušné boje – 1916 Němci poslali do války i své první bojové letouny – stíhačky. Situace v Rusku: špatná Ekonomická situace vyvolává v lidech vzpomínky na rok 1905, demonstrující dav vzpomíná k výročí Krvavé neděle. Demonstrující napadeni carským vojskem. Armáda odmítá střílet do demonstrujících, car Mikoláš II. Odstupuje vzdává se carství. Je tak svrženo Samoděržaví – absolutismus. Nastává dvojvládí: ústavní (příslušníci maloburžoazie – chtěli ústavu – Lvov, Krensky)
Sověty (zástupci lidových vrstev – bolševici, představitel Lenin)*
Lenin, který vzdělaný se vrací ze škol Evropy, nechává zavraždit carskou rodinu, sjednává s ústředními mocnostmi v březnu 1918 Brest – Litevský mír, ten je anulován listopadu 1918. V červnu 1918 ukončeny boje na Jižní frontě, Němci poraženi. 11. Listopadu 1918 konec 1. Sv. války.
Kapitulace ústředních mocností.
|