Ještě nebylo rozhodnuto, zda proti Japonsku použijí atomovou zbraň.

V závěrečné fázi války již bylo zřejmé, že bude třeba svést zápas o podobu míru. Začala nová fáze diplomatických jednání, která předurčila podobu poválečného uspořádání světa.
Převládalo přesvědčení, že poválečné postavení dvou spojenců, ale také rivalů - USA a SSSR – bude i nadále výrazně ovlivněno jejich společnou účastí v protifašistcké koalici. Zvláště prezident Roosevelt se snažil napomáhat dobrému vztahu mezi velmocemi, zatímco W. Churchill projevoval vůči sovětskému postupu závazné výhrady. Oba západní státníci se ale snažili Stalinovi v řadě požadavků vyhovět, především v zájmů vítězství ve válce.
Mezi 11. – 19. srpnem 1944 jednali Churchill s Rooseveltem v kanadském Quebecku o situaci na frontě v Pacifiku. Dohodli se též na koordinaci postupu v boji proti Německu a o koncepci jeho poválečného uspořádání. Zároveň probíhala i jednání delegací USA, VB, SSSR a Číny v Dumbarton Oaks (Washington D.C.) o poválečném uspořádání světa, na kterých byl přijat návrh zřídit Mezinárodní organizaci bezpečnosti. Výsledky jednání se staly pokladem pro vypracování Charty OSN.
Problematika světového hospodářství a jeho obnovy se stala hlavním tématem konference v Bretton Woods (USA) v červenci 1944. Jednání položila základ vniku Mezinárodního měnového fondu a Světové banky pro obnovu a rozvoj. Jejich úkolem bylo udržení měny a rozvoj hospodářství.
Nejdůležitější však byla jednání politická. Nejdelikátnější a pro další vývoj střední a východní Evropy přímo osudové rozhovory vedl W. Churchill s J. V. Stalinem ve dnech 9. – 18. října 1944 v Moskvě.
Nová schůzka Velké trojky se chystala na únor roku 1945 do krymského letoviska Jalta. Sešli se na ní znovu a v tomto složení naposledy Roosevelt, Stalin a Churchil. Představitelé Velké trojky potvrdili zásadu bezpodmínečné kapitulace Německa i Japonska. Velkou část jednání konference věnovali státníci otázkám poválečného uspořádání Evropy. Jednali o problematice polských hranic a o složení polské vlády. Stejně tak se zúčastněné strany shodly na nutnosti potrestání zločinců. Dále pak – zničit německý militarismus a nacismus
- zabezpečit, aby Německo nemohlo již nikdy ohrozit mír
- byly stanoveny reparace v zařízení a ve zboží
- byla schválena tajná dohoda o vstupu do války proti Japonsku

Jedna z dohodnutých a realizovaných otázek z Jalty se týkala svolání ustavujícího zasedání OSN. Sešlo se 25. dubna 1945 v San Francisku. Zúčastnily se jej státy, které podepsaly Atlantickou chartu a vyhlásili válku fašistickým mocnostem. 51.