Mnozí ze shromážděných občanů mstivě vykřikovali „Ať žije lid“ a někteří se vrhali dopředu, aby si namočili kusy látky nebo papíru do královy krve.14

Francie republikou

Na prvním zasedání Konventu 21. září 1792 byl přijat dekret o zrušení monarchie ve Francii. 25. září 1792 byla vyhlášena republika jako jednotná a nedělitelná. Všecny poslance v Konventu spojovala nenávist k monarchii, ale v názorech na vnitřní uspořádání země se rozcházeli. Představitelé pravice, zvoleni v departementu Gironde, byli už tehdy běžně nazýváni Girondou. Patřili mezi ně Vergniaud, Guadet, Brissot, Gennsonné, spisovatel Jean – Baptiste Louvry. Levici v Konventu tvořila Hora neboli montagnardi (název pochází z toho, že v zasedacím sále Konventu obsazovali horní lavice). Jejími mluvčími byli vůdcové povstalecké Komuny Paříže z 10. srpna 1792 Robespierre, Danton a Jean-Paul Marat. Střed Konventu tvořila nevyhraněná skupina republikánů, kteří se nejprve přikláněli na stranu Girondy, později však dali přednost Hoře. Přes odpor Girondy byl v březnu 1793 vytvořen Konventem výjimečný tribunál, v jehož pravomoci bylo soudit útoky na rovnost, svobodu, jednotu a nedělitelnost republiky. Soudil tedy všechny skutky, které byli proti vnější i vnitřní bezpečnosti státu. Gironda mezitím objektivně napomáhala kontrarevoluci a roajalistickému odboji. Posílená úspěchy v departementech se rozhodla zaútočit na Paříž. Záminkou se stala četby v jakobínském klubu, kde byli obviňováni brissotovci a girondini z tajné spolupráce s Pruskem a Anglií. Guadet v Konventu obvinil Komunu Paříže z anarchie a z touhy po uzurpaci moci. Následkem toho byli přední revolucionáři zatčeni. Demonstrace v ulicích přiměly nakonec propustit zatčené revolucionáře na svobodu.

Ústava z r. 1793, Konvent

Hlavní úsilí věnoval Konvent vypracování ústavy. I ústavě z roku 1793 předcházela deklarace práv, bylo ustanoveno, že cílem společnosti je veřejné blaho a každá vláda je proto, aby člověku umožnila užívat z něj vyplývajících práv a blaha. V referendu byla přijata bez jakýchkoli dodatků. Poté byla ústava slavnostně vyhlášena ve výroční den pádu monarchie 10. srpna 1793. 15
Postupné vytváření revoluční armády začalo obléháním Konventu v r. 1793 delegáty pařížských sekcí, kteří požadovali zajištění zásobování, stanovení pevných cen a zatčení podezřelých osob. Konvent se podvolil a nařídil splnění všech požadavků včetně vytvoření revoluční armády. Postupně se obnovovaly revoluční výbory a jejich kontrola byla obtížná, stávaly se proto často nástrojem zvůle, prostředkem k vyřizování osobních účtů. Ústředními orgány revoluční vlády byl Konvent, výbor veřejného blaha a výbor obecné bezpečnosti.