Proces s Marií Antoinettou-krvavý teror

Revoluční tribunál začal svou dráhu procesem s ovdovělou bývalou královnou Marií Antoinettou. Po třídenním soudu byl nad ní vyřknut rozsudek smrti gilotinou. V den popravy nejela v kočáře, jako Ludvík XVI., ale káře. Sama si ostříhala vlasy a oblečeny měla prosté bílé šaty. Na smrt šla s důstojností, která ji vždy charakterizovala. (pozn.:po odvezení královnina těla zpět do vězení byla přivedena Marie Groseholtzová, nadaná sochařka, aby sejmula posmrtnou masku osoby, kterou znala z doby monarchie. Později odjela z Francie a pod jménem Madame Tussaud vytvořila základ slavného muzea voskových figurín. )16 Další proces byl s zatčenými girondinskými poslanci. Pařížské věznice byly přeplněny, revoluční vláda si vyžádala 40 000 lidských životů. Později napsal Fouquier-Tinville: „Hlavy tehdy padaly jako břidlicové tašky ze střech za bouře“.17 Spolu s terorem propukla na podzim r. 1793 i xenofobie a cizinci se stali rázem podezřelými nebo dokonce „agenty nepřátelských mocností“. Kladlo se jim navíc za vinu rozpoutání tzv. dekristianizačního hnutí. Iniciátory byli však zplnomocněnci Konventu, kteří pod hesly o odstranění pokryteckých náboženství nastolovali kult republiky a přirozené morálky. Opakující se hospodářská krize byla řešena řízeným hospodářstvím, ale maximální ceny nevyhovovali ani výrobcům ani obchodníkům. Situace se nadále zhoršovala a v Konventu se zformovala opozice proti výboru veřejného blaha. Vůdčí osobnost Robespierre se stáhl do ústranní a přestal docházet do Konventu. Následně nastaly hádky mezi výborem veřejného blaha výborem obecné bezpečnosti. Spor měl vyřešit Konvent. Vyvrcholením byla obžaloba jednoho poslance na Robespierra, kterého obvinil z tyranie. Za potlesku byl Robespierre zatčen. Druhý den byl se svými jedenadvaceti stoupenci gilotinován. Následovala poté ještě poprava jedenasedmdesáti montagnardů. Pro současníky uvnitř i vně Francie byl převrat jen pouhým střídáním stráží. Republika v r.1794-1795

Vládní systém musel být reorganizován a uveden do chodu. Ani jedna z předchozích ústav nevyhovovala a vytvoření nové vyžadovalo hodně času. Činnost zplnomocněnců Konventu byla zrušena stejně jako vládní výbory, od srpna 1794 byl odvolán zákon o podezřelých. Mnoho navrátivších emigrantů spoléhalo na to, že se jim v nadcházejících volbách (1795) podaří získat většinu a opět nastolit monarchii. Většina Konventu však byla republikánská a vydaným dekretem legálně znemožnila vítězství monarchistů (dekret ustanovoval, že dvě třetiny příštích poslanců musí být vybráno ze současného Konventu ).