referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Dobromila
Štvrtok, 28. októbra 2021
Velká francouzská revoluce
Dátum pridania: 03.04.2004 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: tanuska.j
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 3 151
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 13
Priemerná známka: 2.94 Rýchle čítanie: 21m 40s
Pomalé čítanie: 32m 30s
 
Krize společnosti

Tradiční právo rozlišovalo v aristokratické společnosti tzv. „starého režimu“ tři stavy: Duchovenstvo (120 000 osob) a šlechtu (350 000 osob), které byly privilegované, a třetí stav, který zahrnoval obrovskou většinu národa (24 miliónů osob).

 Duchovenstvo jako první stav měl svou vlastní správu a vlastní soudnictví. Jeho hospodářská moc spočívala ve vybírání desátku a v ohromném pozemkovém vlastnictví. Skutečnou elitu tvořilo vyšší duchovenstvo téměř výhradně šlechtického původu, jehož většina sídlila na královském dvoře. Řádové duchovenstvo se postupně dostávalo do stále většího morálního úpadku, jak na něj poukazovali současníci, a mnozí členové byli přístupní novým filozofickým myšlenkám, stávali se jejich propagátory. Nižší duchovenstvo, vesměs vzešlé z lidu, tvořilo skutečný církevní plebs.  Společným znakem šlechty byla hospodářská a daňová privilegia, monopol na vysoké hodnosti v armádě a v církevní hierarchii, na vysoká místa ve správní a soudní administrativě, atd. Dvorská šlechta žila nákladným a zahálčivým životem u královského dvora ve Versailles. Venkovská šlechta neměla přístup do správních orgánů a byla značně omezena ve své politické moci. Nově vznikající úřednická šlechta se snažila vyrovnat šlechtě rodové. Podílela se na správě státu a jako jediná kontrolovala královskou moc. Mnohdy se stavěla do opozice královské moci, patřila k nejreakčnějším společenským silám nejen v období starého režimu, ale i za Revoluce. 1
 Nejpestřejší společenskou skladbu vykazoval třetí stav. Nový rozkvět obchodu, který začal v 11.století přinesl s sebou novou formu vlastnictví, movité vlastnictví, a současně novou společenskou třídu, buržoazii.2 Nejrozmanitějších profesí byla buržoazie svobodných povolání (vedle podnikatelské buržoazie) mezi jejímiž příslušníky nalezneme nejvíce revolucionářů a stoupenců nových myšlenkových směrů. Nejpočetnější složkou společnosti bylo rolnictvo (tvořilo 4/5 veškerého obyvatelstva). Panovaly zde však velké společenské rozdíly např. mezi sedláky, kterým umožňoval dostatek půdy vést nezávislý život, a mezi drobnými rolníky a těm půda, ať vlastní nebo v pronájmu, nestačila k obhájení holé existence. Na svých bedrech nesl francouzský rolník největší tíhu povinností ze všech obyvatel. Proto měly rolnické požadavky před a v průběhu Revoluce velký význam. 3
Koncem 18.
 
   1  |  2  |  3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Zdroje: Hroch, Miroslav;Kubišová Vlasta: Velká francouzská revoluce a Evropa 1789/1800, Praha 1990, Svoboda, Souboul, Albert: Velká francouzská revoluce, Praha 1964, Nakladatelství politické literatury, Cavendish, Marshall:Velikáni hudby, Bratislava 1995,Perfekt, Hotmar, Josef: Dobrodružství velké revoluce: 1789-1799, Praha 1989, Panorama
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.