30. letá válka

No, mě to moc k 30. Leté válce nepasuje, je to nějak hodně PŘED, ale budu věřit (a tak i vy věřte) Lence. Tím se zbavuje veškeré zodpovědnosti za potenciální špatnost údajů. 

Co se děje za vlády jagelonců ...

1471 umírá Jiří Z poděbrad
- na trůn se dere uherský král Matyáš, který má moravu, Slezsko, Lužici. Není však uznán
českou šlechtou. Šlechta zvolila Polského krále – Vladislava Jagelonského
Do Jagelonců náleží {Vladislav, Ludvík}

- rozvoj stavovského státu
- rozhoduje zemský sněm
- král mohl jen přitakávat
- kdo měl peníze byl Jookie
- duchovenstvo bez peněz
- šlechta začíná podnikat
- šlechta zakládá vlastní města, která nejsou podrobena králi
- doba vzpour
- šlechta se má moc dobře

Za Vladislava --- Boje mezi stavy, Matyáš se stále nevzdává a ohrožuje Jagelonce.
Moc stavů se Vláďovi nelíbí a tak 1560
Vladislavské zřízení – Města ztrácejí svůj politický vliv na úkor šlechty. Vznikají boje, protože to se městům nelíbí.

1516 – Svatováclavská smlouva – Města ztrácí hospodářství, ale získávají politický vliv (??? !@#$R)

A teď už to, co by v tom testu podle mě mohlo fakt bejt ...

V 16. Století byly velké bitky mezi katolíkama a protestantama – začnu tím, jak to bylo u Nás .. Byl tady Hus, který se snažil o reformaci (snahu předělat církev) a tak to tady potom bylo dost rozšířený. Jelikož bylo ale protestantů dost, musel se udělat nějakej kompromis a tak tehdejší vládce Maxmilián I potvrdil roku 1575 ÚSTNĚ Českou konfesi – šlo o to, že protestanství už bylo tolerováno. Ale bylo to jenom ústně 

Maxmiliánův syn Rudolf II byl jeho dědic, ale to se nelíbilo Rudolfově bratru Matyášovi, kterej chtěl taky vládnout a tak sebral svý vojsko a roku 1607 táhnul na Rudolfa. Rudolf byl v hajzlu, a tak musel chudák slíbit stavům, že pokud mu pomohou proti Matyášovi, povolí protestanství úplně (1608 – majestát rudolfa II.). Společně se tedy ubránily (Libeňský mír)
Ale Rudolfovy zbyla jenom Praha a Matyáš měl ten zbytek. A když za nedlouho poté Rudolf puhnul (1612), Matyáš má úplně všechno. Teď něco o protestantismu ....

Asi nejznámějsí protestantský vůdce byl

Martin Luter (1514)- Byl velice vzdělaný a Hus byl jeho velkej Idol. Když církev vymyslela
odpustky, tak se nasral a začal proti tomu něco dělat.

Získal velkou moc
A tak různě prudil církev, jako třeba že na veřejnosti spálil tu jejich
bibli a roku 1520 proti církvi kázal.
Chtěl, aby církev byla hodná, nešlo jí o prachy ale o boha. Zakládal si
hlavně na bibli. Tím vzniklo Luteránství ....

Kalvinismus – Protestantsví ve Francii .. (he ?)
Šmalkaltská válka – V německu protestanti povstali proti Karlu V (bratr Ferdinanda)
Vše se ale vyřešilo roku 1556 Augšpurským mírem – Koho země,
toho náboženství .. Poddaný musel věřit v to, co pán a pán mohl v to,
co chtěl.

(a teď to příde) 30. letá Válka
Čechy – Byla tu náboženská svoboda, každý si mohl věřit čemu chce (stále majestát RIIH) Na trůně je Matyáš – ten se snaží s sjednocení víry v katolicismum. Je to katolík, ale  na trůn se dostal díky protestantům. Většina lidí u nás byly protestanti.

Kvůli zboření protestantského kostela v Litoměřicích (údajně byl postaven na blbým katolickým místě), došlo k porušení majestátu a tak protestanti poslali stížnost
Matyášovi.Ten se na ně vykašlal a tak se protestanti sjeli na schůzi. Největší radikál Matyáš Thurn je všechny přesvědčil a tak šli na úřad. Tam nebyl panovník, ale jeho  místodržitelé Slavata a Martinic. A ještě jejich písař Fabricio. Byla to 3. Pražská  defenestrace (23. Května 1618), ale všichni to přežili a utíkali žalovat do Vídně. Než ale Matyáš (císař) stihne něco udělat, chcípne a tak se přemýšlí o novém nástupci. Sám se nějak zvolil Ferdinand II, ale šlechta si sama zvolila Friedricha
Faltského. (byl to kurfiřt = mohl volit císaře) Díky tomu měli to povstání “oficiálnější”

A tak byla první fáze války – 1618 – 1625 Česko-faltská. Bílá hora – 1620 Friedrich zaútočil ze 3 stran. Tak tady jsme dostali pořádně na prdel, ale to
asi všichni ví .. Hebli jsme asi za půl hodiny, ale to jen proto, že všichni uteli. Jinak jsme mohli vydržet dýl, protože armády byly skoro stejné. Jenom ta naše
byla najatá a tak si klidně utekla 

Na jejich straně : Jan Jiří Saský – pomáhal mu kvůli lužici (aby jí poté obdžel).
Maxmilián Savojský
Španělský habsburci

Generálové – Bukvoy, Tilly

Na naší straně : My, falts, 7 hradsko, ale Gábor Betlém (vládce) nebyl spolehlivej
a chtěl moc peněz

Generálové – Kristian z Ausadu (???) starší

Friedrich viděl, že je v prdeli, a tak utekl do nizozemí. Pak se vrátil do faltse, ale
byl poražen i tam. Jan jiří Saský si bere lužici.
Po bitvě bylo zabito 27 českých pánů (ty velký protestanti, pani byli asi jen
3) na staromáku.

2. fáze = Dánská (zase proti habs.)

Evropa se bála habsburků, aby nebyli moc silný a tak proti sobě stáli
Nizozemí, Anglie, Dánsko vs.
Habsburkové + podpora v říši

Dánský král je Christian IV.

Habsburci na své straně měli Valdštejna – protestant, který přestoupil na katolismus. Měl
hodně prachů a tam nabídl císaři, že bude
financovat armádu. Byl to hajzl.

1626 Bitva u Desavy a u Luteru (he ?) Dánové prohráli a augšpurský mír byl zrušen.
1629 – mír s Dánama. 3. fáze – 1630 – 1635 Švédská válka

Král Gustav II Adolf (švéd) se zas nasral na habsburky. Nizozemí a Francie zas pomohli. 1630 – Habs. Odvolali Valdštejna, ale hned za ním zase přišli, ať nastoupí. Hrál na obě strany
a tak mu všichni přestali věřit a 1634 byl zavražděn.

Francie + Švédsko chtělo rozsračkovat Habsburky. V čele byl kardinál Richelie (Asi takhle)
V poslední fázi Švédové dobily Prahu.

1644 – mírové jednání. Vše se politicky vrátilo před rok 1624.
Byla silná rekatolizace.

Francie měla uzemí až k Rýnu.
Šlechta posílila.