Přesto však, (vzhledem k jejich vysokému postavení), bylo jen několik málo z nich odsouzeno v Norimberku a mnozí byli odhaleni až v posledním desetiletí.

Hitlerovo mládí
S pojmem nacismus je nepochybně spjata postava jeho nejschopnějšího propagátora Adolfa Hitlera.
Adolf Hitler se narodil 20.4. 1889 v malé rakouské vesnici Braunau nad Innem. Oba jeho rodiče (Klára i Alois Hitlerovi) pocházeli z venkovských rodů a společensky se řadili k nižší střední třídě. Když měl Adolf nastoupit do první třídy, přestěhovala se jeho rodina do Leondingu, předměstí prosperujícího města Linze. Ve škole byl Adolf průměrným žákem a i doma měl poměrně dobré zázemí, ovšem jen do té doby, než se rozhodl být malířem. Jeho otec pro něj zvolil dráhu státního úředníka, a když se Adolf malířství nehodlal vzdát, jejich vzájemný vztah se zhroutil.

Když bylo Adolfovi čtrnáct, jeho otec zemřel, a tím se mu uvolnila cesta k umělecké dráze. V šestnácti letech odchází ze školy. Dva roky bydlel s matkou. V sedmnácti letech navštívil Vídeň, která ho svou atmosférou velkoměsta naprosto uchvátila. To ho také v roce 1907 přimělo zkusit přijímací zkoušky na tamější Akademii výtvarných umění. Neuspěl, ale domů se vrátit nehodlal. Pobýval ve Vídni, živil se pouličním prodejem svých děl turistům. To ovšem jen do té doby, než mu z Linze přišla zpráva, že je jeho matka těžce nemocná. Několik dnů po návratu domů jeho matka umírá. Adolf se rozhodne opustit Leonding natrvalo. Vrátí se do Vídně, kde se pokouší živit jako dřív, ale za chvíli spadne na úroveň bezdomovce. Hitler pochopil, že malováním se neuživí a nechal ze zaměstnat jako nádeník na stavbě. Tam ale odmítl vstoupit do socialistických odborů, proto ho několik dělníků zbilo a vyhodilo ze stavby. V tomto období se Hitler začal aktivně zajímat o marxismus*. Trávil hodiny v knihovnách, kde jej studoval. Jeho negativní postoj, který k němu získal při potyčce s dělníky, se nezměnil, ale oceňoval používání propagandy, které marxisté využívali k ovládnutí dělníků a zjistil, že většinu vedení stran tvoří Židé,o které se později začal také zajímat. Četl brožury Lanze von Liebenfelse, které líčily boje udatných světlovlasých hrdinů s příslušníky méněcenných ras. A v rámci svých finančních možností navštěvoval Wagnerovi opery. Wagner byl horlivým antisemitou a ve své brožuře Judaismus v hudbě napsal, že „Židovstvo je démonem, který osnuje úpadek lidstva.“ (1) Nacionalismus uznávali i jiní významní umělci, toto myšlení tedy útočilo na celou vzdělanou střední třídu.