Zpočátku získává sympatie s nacionálně antisemitistickou Pangermánskou stranou, odhalil však, že se strana nezabývá problémy nejpočetnější střední třídy, což Hitler chápe jako její velkou slabinu a po čase získává obdiv ke Karlu Luegerovi, vůdci Křesťansko sociální strany a vídeňskému primátorovi. Lueger dokázal ekonomickými sliby získat střední vrstvy, ale jeho antisemitismus nebyl podle Hitlera dost důrazný.
V roce 1913 se odstěhoval do Mnichova. Později napsal, že z Rakouska odešel, protože už dále nemohl snášet hromadění různých ras ve Vídni. V Mnichově vedl klidný život samotáře, a to až do srpna 1914, kdy vypukla válka.

Hitler věřil, že Německo konečně ovládne Evropu a přihlásil se jako dobrovolník do německé armády. Sloužil jako kurýr a nutno říci, že byl pro svou práci značně zapálen: roku 1914 přebírá Železný kříž druhé třídy a roku 1918 Železný kříž první třídy za to, že sám zajal 15 francouzských vojáků. Situace v Německu
Situace v Německu byla (jak za války, tak i po ní), hrozná. Všude byl nedostatek potravin, sociálně slabší lidé umíraly hlady. 28.ledna 1918 proběhla generální stávka za mír, ke které se Hitler staví odmítavě – nechápe, proč lidé nechtějí zvítězit.
8.srpna 1918 spojenci prolomili německou linii.

Dva měsíce poté (v říjnu 1918), byl Hitlerův pluk zasažen jedovatým plynem. Ti, kdo přežili, mezi nimi i Hitler, byli převezeni do berlínské nemocnice.
Koncem října probíhá v Německu mnoho socialistických povstání proti válce a 9.listopadu císař abdikoval. A sociální demokrat Friedrich Ebert nastupuje do funkce kancléře.
Když přišel postarší kněz informovat vojáky o tom, co se stalo během jejich pobytu v nemocnici a Hitler se dozvěděl, že Německo je nyní republikou, tak se rozplakal. Sám později popsal svou reakci: „Již jsem nemohl dále poslouchat, všechno před mýma očima se začalo zatmívat, klopýtal jsem po hmatu zpátky… na lůžko a zabořil jsem hlavu do polštářů. Plakal jsem poprvé ode dne, kdy jsem stál nad matčiným hrobem.“(2) Ale právě to byl klíčový okamžik v jeho životě. Byl to den, kdy se rozhodl být politikem.

Hitlerovy politické začátky
12.listopadu 1919 se Hitler na rozkaz svého armádního velitele účastní politického setkání Německé dělnické strany v pivnici Sterneckerbrau. Stranu založil Anton Drexlex a měla silně antisemitistický a nacionalistický program. Ale prosazovala odtržení Bavorska od Německa
a jeho následné sjednocení s Rakouskem. Když na to přišla řeč, Hitler se neudržel a vystoupil proti tomu.