Ke konci 13.století přitáhli ze severního Mexika na jih, do krásného údolí Méxiko, barbarský indiánský kmen. At se nevítaní vetřelci chtěli usadit kdekoliv, ostatní kmeny je odevšad vyháněli. Kolem roku 1325 se Aztékům podařilo založit na ostrůvku jezera Texococo své hlavní sídlo Technotitlán.
Podle starých bájí tam prý kmenoví stařešinové spatřili znamení, které jim přikázal hledat jejich bůh Vicilopočtli-orla (symbol slunce Vicilopočtliho ) sedícího na kaktusu a požírajícího hada. Toto aztécké znamení je v mexickém znaku dodnes.
O sto let později už Aztékové ovladli oblasti od Mexického zálivu až k Tichému oceánu a na jih ke Guatemale. Aztékové byli hlavně pokračovatelé Májů a Toltéků. Neměli svojí vlastní kulturu, ale převzali ji od Májů, Toltéků a dalších. Stejně tak i náboženství a hospodářství. Zasloužili se hlavně o to, že tuto civilizaci uchovali a zanesli na dobitá území.
V mnoha směrech nedosáhli Aztékové kulturní úrovně Májů. Například jejich písmo zůstalo obrázkové a nevyvinulo se v hieroglyfy. Za to v umění vědě zemědělství architektuře dosáhli Aztékové pozoruhodných výsledků. Mnozí evropští dobyvatelé, kteří spatřili velkolepé aztécká města vyprávěli o pozoruhodné architektuře, o kvetoucím zemědělstvím a skvěních aztéckých dílech. Bojovní Aztékové neustále rozšiřovali své území a zvlebovali a zvětšovali Tenochtitlán, který v roce 1500 čítal asi 100000 obyvatel.
Aztékové byli také velmi vynalézavý. Pitnou vodu do Tenochtitlánu přiváděli z pramene Chapultepeku vzdáleného přes 5 kilometrů pomocí kamenných akvaduktů. Nebo plochu města zvětšovali tzv. chinampas „plovooucí zahrady“. Byly to vory z rákosí a proutí pokryté bahnem. Během doby zapustily kořeny do dna mělkého jezera a změnily se v ostrovy. Největší byly až sto metrů dlouhé a pěstovalo se na nich ovoce , zelenina a také květiny, které mely Aztékové v oblibě. Přestože neznali kolo, neměli Aztékově problémy s dopravou , neboť ulicemi Tenochtitlánu byly kanály, po nichž pluly čluny.
Náboženství, které Aztékové vyznávali, je známé svou krutostí.Krvavé obřady jež prováděli pro náklonnost boha války Vicilopočtliho, který byl nepředstavitelně krvežíznivý a boha slunce, který potřeboval sílu na boj s živly tmy, neboť kdyby boj prohrál nastala by věčná tma, probíhaly takto: válečného zajatce odvedli na vrchol pyramidy, kde kněz položí obět na záda přes obětní kámen a nožem jí otevře hrud, z těla vytrhne srdce a obětuje bohům do kamenné nádoby.
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie