Mrtvé oběti pak jednoduše zchodili z pyramidy dolů. Roku 1487 Aztékové například obětovali při zasvěcení jednoho velkého chrámu neméně než 80 tisíc válečných zajatců a příslušníků podrobených nepřátelských kmenů. Za Aztéků tedy nikdy nemohl panovat mír, jelikož neustále potřebovali válečné oběti. Někdy dokonce vedli tzv. „květinové války“. To byly boje dvou stejně silných oddílů různých států, které skončili, když obě strany získaly dost zajatců, aby mohli ukojit hlad příslušného boha.
Aztékové však uctívali také Kvecalkoatlu, boha vědění a kněžství, který měl bílou tvář a tmavé vousy a opovrhoval lidskými obětmi. Podle báje uhnětl těsto ze žluté a bílé kukuřice, smísil ho se svou krví a vytvořil lidi, které naučil lovu, řemeslům i zemědělství. Nějakou dobu vládl lidem v míru, ale posléze se utkal o vládu v dlouhém boji s Vicilopočtlim. Vicilopočtlimu se podařilo protivníka vyhnat.Ten odešel přes na východ, ale slíbil, že se v roce Ce Acal vrátí a pomstí svou porážku. Ce Acatl byly roky 1363, 1467 a 1519. Nyní byl rok 1518 a Aztékům vládl pověrčivý, ale velmi vzdělaný Montezuma II. Tou dobou ho znepokojovala četná znamení, která nikdo nedokázal vysvětlit. Například chrám Vicilopočtliho náhle vzplanul, celý rok se na východě objevoval svislý plamen, obrovské komety měnily noc v den a každou noc bylo slyšet naříkající ženský hlas.
Jednoho dne dorazil ke králi posel a sdělil mu, že v zálivu kotví lodě s cizokrajnými lidmi, kteří mají světlou plet, dlouhé vousy a vlasy jim sahají pouze k uším. Cizinci zemi jen navštívili, ale slíbili, že se vrátí příští rok. To měl být rok 1519. Záhadná znamení byla vysvětlena. Kvecalkoatl dodržel slovo a vrací se. O rok později se španělé opravdu vrátili v čele s odvážným a lstivým Cortézem. Neuvěřitelnou náhodou se vylodili na den přesně, kdy se měl podle věštby vrátit Kvecalkoatl. Tedy 22. dubna 1519. Také se k nim všichni chovali jako k bohům. Ubytovali je ve velkém paláci uprostřed Tenochtitlánu a hostitelé je obdarovali vzácnými dary. Cortéz se však po čase začal cítit ohrožen a proto zajal Montezumu a přinutil ho, aby odpřísáhl věrnost španělskému králi. Nakonec Cortéz prohlásil před Aztéky, že mu bude potěšením bojovat za svého Boha proti jejich bezvýznamným bůžkům. Aztékové dopáleni Cortézovým kacířstvím se začali bouřit. O několik dní později velmi zuřivě zaútočili. Pátý den nerozhodného boje vyzval Cortéz Montezumu, aby svému lidu řekl, že odtáhnou pouze, když jim zajistí volný odchod z města.