Občas našla v dietách a odtučňovacích kůrách zalíbení i Kateřina Schrattová, která byla důvěrnou přítelkyní Francze Josefa, následkem čehož býval císař prostředníkem mezi oběma dámamy, které si touto cestou vyměňovaly zkušenosti a informovaly se vzájemně o svých úspěších. Jako zdroj vždy čerstvého mléka měla Alžběta vlastní stáj krav, ze které jí muselo být dodáváno mléko ještě teplé ve speciálních uzavřených lahvičkách. Své krávy brala též všude sebou. Je známa také historka, která se odehrála při návštěvě Napoleona a císařovny Eugenie: Eugenie se sešla se Sissi a společně si před zrcadlem měřily lýtka, která z nich je má hezčí! Sissi byla přímou předchůdkyní dnešní mánie být fit, být štíhlý, být krásný a za svůj život vyzkoušela stovky diet. Díky jejím častým hladovkám se u Sissi objevily příznaky tzv. nemoci chudých lidí - otoky z hladu. Pevnou součástí každodenního programu pěstění těla bylo ošetřování pleti, při němž císařovna - podle roční doby a místa pobytu - používala nejrůznější prostředky. Obvykle ráno lehce masírovala oblyčej krémem zvaným cold-cream, kafrem a boraxem, při silnějším slunečním záření používala masky z vyčištěného medu nebo tvarohu a nechala je působit dvě hodiny. Pro udržení tělesné kondice měla Sissi i vlastní tělocvičnu s masážní místností a ze sportů nejraději měla jízdu na koni, plavání, šerm a rychlou chůzi. Z dnešího hlediska byly tyto sporty, kromě šermu, velmi zdravé, ale Sissi hnala tyto sporty do extrémů a dopouštěla se chyb: držela absolutní dietu a zároveň vrcholově sportovala, měla špatné oblečení a obuv a za třetí nepřirozeným držením v sedle si namáhala kyčle a zádové svaly. Z toho lze jednoznačně vyvodit, že trpěla častými depresemi, mentální anorexií, patologickým nechutenstvím spojeným s velkou hypermanickou čilostí a pohyblivostí. Sportu se ale musela v pozdějším věku vzdát, neboť jako všechno ostatní to přeháněla ,a doplatila na to zdravotními potížemi: silným pocením rukou a nohou, silnými bolestmi kloubů, ischiasem, či revmatismusmem.

Poezie a hudba
- Poezie - Alžběta už jako mladá dívka psala drobné básně a vedla si deník. Alžbětin sklon k poezii zesílil ve zralém věku. V osmdesátých letech napsala stovky básní s vyjádřeným úmyslem zajistit si jimi literární slávu. Za básnický vzor si zvolila Heinricha Heina, který psal hlavně básně, pohádky a satiry, a které uveřejňoval pod pseudonymem Phantasus a do jehož myšlenkového světa se ponořila. Alžbětino duchovní spříznění s Heinrichem Heinem ústilo až v mánii a vyvolávalo i erotické pocity. Literární úroveň jejích veršů však nedosahovala ani vzdáleně kvalit básní uctívaného mistra.