Alžběta Amalie Eugenie, vévodkyně bavorská se narodila 24. 12. 1837 v domě Wittelsbachů v Mnichově. Své mládí strávila na zámku Possenhofenu u Mnichova blízko Starnberského jezera spolu se všemi svými sourozenci: Nejstarším Ludvíkem Vilémem, Vilémem Karlem, Helenou, Karlem Theodorem, Marií, Matyldou, Žofií a nejmladším Maxem Emanuelem.Byla vychovávána v duchu staré tradice Wittelsbachů, kteří vždycky žili raději na venkově než ve velkoměstě. Proto z ní vyrostla štíhlá, temperamentní a divoká dívka - typ moderní sportovkyně, která svou povahu zdědila po svém otci Maxi Josefu Bavorském, který se nejraději potloukal v lesích v mysliveckém obleku s puškou na rameni a svou dceru měl velmi rád. Císař František Josef si měl podle dohody jeho matky Žofie,která se na tom domluvila se svou sestrou Ludovikou, vzít za manželku sestru Sissi, která se jmenovala Helena a přezdívali jí Néné. Ale když v lázních v Bad Ischlu roku 1853 poznal Sissi, zahořel láskou k ní a prosadil si, že si chce vzít Sissi a ne Helenu. Když si Sissi 24.dubna 1854 ve Vídni vzala císaře Františka Josefa 1. za manžela ještě netušila jak těžké břemeno na sebe vzala, protože tento život ji uvrhl do zlaté klece odkud nebylo úniku. Roku 1855 se jí narodilo první dítě, které bylo pokřtěno podle Alžbětiny tchýně Žofie, které ale po dvou letech zemřelo na zápal plic. Rok na to se narodila druhá dcera Gisela a po ní následoval roku 1858 korunní princ Rudolf. Roku 1867 byla Sissi korunována v Uhrách na královnu uherskou a monarchie se změnila v dualistický stát. Sissi vždy měla v obdivu Maďary a v politických otázkách se jich vždy zastala, také její dvorní dámy a důvěrnice byly Maďarky: Ida von Ferenczyová, Marie Festeticsová, Šarlota Mailáthová a Francziska Feifaliková. Její třetí dcera Marie – Valerie přišla na svět v roce 1868 a stala se jejím miláčkem. Rána osudu však neušetří nikoho a v roce 1889 habsburský následník trůnu spáchal sebevraždu na zámku Mayerling. Od té doby chodila Sissi až do své smrti jen v černých šatech. Sama umírá rukou atentátníka Luigi Luccheniho 10.září 1898 v Ženevě, kde ji atentátník bodne přímo do srdce trojhranným pilníkem. Měsíc po vraždě se konalo soudní líčení. Protože v ženevském kantonu byl trest smrti zrušen, byl Lucheni odsouzen na doživotí. Dvanáct let po svém činu, 16. října 1910, se ve vězeňské cele oběsil. Mrtvola Sissi byla v Ženevě nabalzamována a 16. září 1989 byla pohřbena do kapucínské krypty.