Vznik egyptske civilizace se datuje do doby pred 5000 lety. Archaicke obdobi (3100-2740 pr. Kr.)
-Horni a Dolni Egypt sjednocen Menim (Menes - panovnik 1.dynastie; 3000 let pr. n. l.). Vznikla organizace zavlazovacich zarizeni. Zavodnovaci systemy byly tvoreny siti kanalu, hrazi a nadrzi.
Z teto doby pochazeji prvni pisemne zaznamy v hieroglyfech a v hieratickem pismu. Vyvoj pisma - nejstarsi pisemne zaznamy zachycuji hospodarsko-spravni udaje, pozdeji vsak pismo plnilo radu dalsich funkci. Predchudcem hieroglyfu bylo pismo piktograficke (obrazkove). Hieroglyfy se tesaly do kamene, nebo vyrezavaly do dreva. Praci pisaru ulehcil az papyrus. Zjednodusenim vzniklo pismo hieraticke (posvatne) a dalsim zjednodusenim z nej bylo odvozeno pismo demoticke (lidove).
Staroegyptske nabozenstvi bylo zalozeno na mnohobozstvi. Egyptane verili v posmrtny zivot. Vedle bohu zivota a smrti - Isis a Osiris - rostl vliv boha slunce Ra (Re) - boha Nilu a urody. Stara rise
-zacina temer o tri stoleti pozdeji (2780-2250 pr. n. l.) treti dynastii, jejimz zakladatelem se stal kral Dzoser. Dzoser si nechava stavet stupnovitou pyramidu u Sakkary (architektem Imhotep). Pyramidy se stavely zejmena v letech 2700-2200 pr. n. l.
Egypt se stava velmoci a kral podnika valecne vyboje do Nubie, na Sinaj a do Libye. Behem dalsich dvouseti let velice pokrocila matematika, socharstvi i reliefni umeni a v obdobi 4. dynastie (2670-2500 pr. n. l.) si nechavaji panovnici Chufu (Cheops), jeho syn Rachef (Chefren) a pozdeji i Menkaure (Mykerin) postavit giganticke pyramidy v Gize (nedaleko hlavniho mesta Kahiry) a Velkou sfingu. 1. prechodne obdobi - obdobi rozpadu Egyptskeho statu. Stredni rise (2008-1759 pr. n. l.)
- Rozsireni moci na Sinajsky poloostrov, rise se rozvijela. 2. prechodne obdobi - Rozvoj ukoncil vpad kocovnych kmenu z Asie - Hyksosu (Egypt pod nadvladou). Horni Egypt si udrzuje nezavislost. Sekenjere Tao II. a Kamose bojuji proti hyksoskym panovnikum. Zmenu tohoto upadku prineslo az vitezstvi Kamose nad Apopim II. (Apop). Nova rise
-S novou risi prichazi novy rozmach statu. Velka vojenska tazeni za hranice Egypta - za vlady Thutmose III. dosahuje Egypt nejvetsi rozlohy ve staroveku. Stavba hrobek a chramu - napr. Amonuv chram v Karnaku, chram Amenhotepa III. v Luxoru a skalni hrobky v Udoli kralu. Nejvyznamnejsi panovnici 18. dynastie:
Ahmose I.-zakladatel dynastie;
kralovna Hatsepsut (Hatsepsovet) - prvni kralovna, nechala si postavit zadusni chram v Der-el-Bahri.