Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
História Egypta
Dátum pridania: | 30.11.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | neuvedeny | ||
Jazyk: | Počet slov: | 642 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 2.5 |
Priemerná známka: | 2.99 | Rýchle čítanie: | 4m 10s |
Pomalé čítanie: | 6m 15s |
Amenhotep (Amenofis) IV. Achnaton - provedl nabozenskou reformu, ktera potlacovala mnohobozstvi a zavadela viru v jedineho boha slunce - Aton (po jeho smrti reforma odvolana). Tutanchamon - puvodne zcela bezvyznamny osmnactilety zet Amenhotepa IV. Shromazdil obrovsky poklad, ktery unikla vykradacum hrobu (Udoli kralu). 19. dynastie - zakladatel dynastie Ramesse I. - vojak, po nem Sethi I. a Ramesse II. Veliky - nejvetsi stavitel Za 19. dynastie dosahl Egypt nejvetsiho kulturniho rozkvetu - tzv. "Zlaty vek". Sidelnim mestem se stal Veset (Theby). Panovnici si nechavaji stavet kolosalni stavby Ramesse II. v Luxoru, Karnaku, Ebozevu (Abydu) a Abu Simbelu. Pozdni doba
- v 7. stol. pr. n. l. byl Egypt dvakrat dobyt Asyrany, r. 525. pr. n. l. se stal koristi Persanu. Makedonska a rimska doba
- V roce 332 pr. n. l. byl dobyt Alexandrem Makedonskym (Velkym), ktery se stal kralem - zalozeni Alexandrie (332). Po jeho smrti pripadl Egypt vojevudci Ptolemaiovi - pocatek dynastie Ptolemaiovcu. Sidelnim mestem se stala Alexandrie. V Egypte se rozvijela recka kultura.
R. 30 pr. n. l. podleha Kleopatra VII. (69-30 pr. n. l. - posledni panovnice helenisticke doby; Caesarova milenka a manzelka Marca Antonia) se svym spojencem Antoniem rimskemu vojevudci Octavianovi (pozdeji Augustus) - Egypt prohlasen rimskou provincii. Arabska doba (trva dodnes)
R. 640 Egypt dobyt Araby. Do teto doby spada zalozeni nynejsiho hlavniho mesta Kahiry.
Polozeny zaklady egyptologie Napoleonem Bonaparte. Roku 1700 objevena u mesta Rosetty kamenna deska (stela), pomoci niz se podarilo Jeanu Francois Champollionovi r. 1822 rozlustit hieroglyfy.
1869 - otevreni Suezskeho pruplavu
listopad 1922 - Howard Carter ucinil nejvetsi objev v Udoli kralu - hrobka Tutanchamonova.
18. cervna 1953 - Prohlaseni Egypta republikou (Nasir). Za jeho vlady vybudovana Asuanska prehrada. Nyni prezidentem Hosni Mubarak. Dnesni fundamentaliste - militantni stoupenci islamu - o sobe davaji vedet utocnymi akcemi a atentaty. Protoze chteji uskodit stavajicimu rezimu, utoci take na turisty, nebot jsou zdrojem penez pro statni pokladnu. Dnesni Egypt ma hodne problemu, ale take vsechny predpoklady dalsiho uspesneho rozvoje.