referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Barbora
Sobota, 4. decembra 2021
Křížové výpravy
Dátum pridania: 20.12.2004 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Werebear
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 859
Referát vhodný pre: Gymnázium Počet A4: 3.2
Priemerná známka: 2.95 Rýchle čítanie: 5m 20s
Pomalé čítanie: 8m 0s
 
Křížové výpravy byly vojenské výpravy s cílem osvobodit svatou zemi od pohanů.
Vše začalo v roce 1071, kdy Seldžukové dobyli Jeruzalém a bránili křesťanským poutníkům v cestě do Jeruzaléma. Západní svět se cítil ohrožen, a tak 27.11.1095 na koncilu v Clermontu papež Urban II. vyhlašuje křížovou výpravu proti Seldžukům. Papež prohlásil: „Bůh to chce!“ Nadšení pro křížovou výpravu rostlo. Všem rytířům bylo slíbeno odpuštění a ochrana jejich majetku po dobu jejich nepřítomnosti. ( Církev takto velmi zbohatla. )

I. Křížové výpravy se zúčastnilo asi 330 000 ( Svaté zemně dosáhlo asi jen 40 000 ) bojovníků. Pochody vojsk byly uskutečněny v několika skupinách. Kromě vojenských výprav se uskutečnila v roce 1096 také „křížová výprava“ chudých lidí, které vedl eremita Petr z Eremisu ( Známý také jako Petr poustevník. ) Tato výprava byla špatně vyzbrojená a organizovaná. Nikdy se do Jeruzaléma nedostali, ale spíše planili a masakrovali židovské obce na své cestě a v Porýní. Nakonec padli do léčky muslimů a byli zmasakrováni. Historička Anna Koménová o tomto masakru napsala: „Mrtvá těla navršily na hromadu. Nebyla to vysoká hora, nýbrž hodně široký a hodně vysoký kopec. Tolik mrtvých bylo.“

V roce 1212 se také uskutečnila dětská křížová výprava, kdy se tisíce křesťanských dětí a kleriků vydala na cestu do Palestiny. Většina dětí však cestou zemřela, nebo byla prodána do otroctví. Svaté země nikdy nedosáhly.

I. křížová výprava byla asi nejúspěšnější. V roce 1098 křižáci vedení Bohemundem dobyli se zrádcovou pomocí město Antiochii a její obyvatele téměř vyvraždili. Záhy se však ocitli v obležení muslimské armády, která byla proti nim vyslána z Mosulu. Po několika dnech už křižáci umírali hlady. Pak se jakémusi poustevníkovi Petru Bartolomějovi údajně s Boží pomocí podařilo nalézt kopí, kterým byl proboden bok Kristův, když umíral na kříži.
Pochodujíc za svatou relikvií se oslabenému zfanatizovanému vojsku křižáků podařilo rozdrtit muslimskou armádu.

V roce 1099 4 roky po odchodu z Evropy se křižáci zmocnili Jeruzaléma. Obyvatele zmasakrovali. Tehdejší dějepisci uvádějí, že se křižáci brodili po kotníky v krvi muslimů. Masakr nastal částečně také proto, že obyvatelé spolykali své zlato, aby se nedostalo dobyvatelům do rukou. Zlatachtivý křižáci na tento trik přišli a muslimy jednoduše rozpárali. Gottfried z Boilonu založil roku 1099 Jeruzalémské království.

V roce 1144 však bylo hrabství Edessa, nejstarší křižácký stát dobyt Seldžuky. Na výpravu proti pohanům se opatovi Bernardovi z Clairraux podařilo svolat více než 240 000 lidí. Pod vedením králů Francie a Německa táhli křižáci v roce 1144 do svaté země. Cestou se jim podařilo dobýt Lisabon a pomoci tak portugalskému králi Alfonsovi I. Dobyvateli v boji proti Maurům. II. křížová výprava byla vojensky oslabena už od počátku, když papež dovolil Sasům jejich vlastní křížovou výpravu proti „Vendům“ – pomořanským a polabským kmenům Slovanů ( Oborité, Lutici, Pomořané ) Pod vedením vévody Jindřicha Lva vtrhla dvě vojska do země oboditského knížete Niklova, ale nedokázala dobít Štětín a ani se jim nepodařilo zvítězit v bitvě u Schwerinského jezera.

Damašek 1171. Saladin ( Saláh ad-Dín Júsuf ibn Ajjúb ) vrchní velitel vojsk Fátimovského sultána v Damašku svrhl dynastii Fátimovců a nastolil vládu dynastie Ajjůbovců. Roku 1174 dobil Sýrii, 1183 Aleppo a 1186 Mosul. A pak 6.10.1187 Saladin porazil v bitvě u Hattinu křižácké vojsko a dobil Jeruzalém. Papež Řehoř VIII. Vyhlásil III. Křížovou výpravu na obranu svatých míst před nekřesťany. Křižácké vojsko se roku 1189 vydalo různými cestami do svaté země pod vedením císaře Fridrich I Barbarossy ( Německo), krále Filipa II. Augusta ( Francie ) a Richarda I. Lví srdce. Na cestě se však císař Fridrich utopil při koupeli v řece Salep v Anatolii. Po jeho smrti převládl v německém vojsku strach a velká část křižáků se vrátila spět do vlasti.

Na III. křížové výpravě se křižákům podařilo dobýt pevnost Akko. 2.9.1192 bylo uzavřeno příměří mezi Richardem Lví srdce a sultánem Saladinem. Saladin zaručil křesťanům svobodný přístup ke svatým místům, ale Jeruzalém si ponechal ve svém vlastnictví. ( 4.3.1193 Saladin v Damašku umírá. Král Richard Lví srdce zemřel 6.4.1199 ve Francii, kde byl vězněn Jindřichem VI. Na hradě Trifels v Rýnském Falci. )
 
   1  |  2    ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.