Dekretem vydaným v Berlíně vyhlásil císař Napoleon I. kontinentální blokádu Velké Británie. Toto nařízení znamenalo, že pobřeží a všechny přístavy evropského kontinentu byly pro obchod s Velkou Británií a britské zboží uzavřeny.
Už od začátku roku zkoušel francouzský císař použít sankce proti britskému obchodu jako prostředek, který by rozhodl o výsledku války. Listopadový dekret, v němž Napoleon vyhlašoval kontinentální blokádu, měl donutit Velkou Británii, aby ukončila blokádu uvalenou 16. května na všechny přístavy kontrolované Francií mezi Brestem a ústím řeky Labe.

Napoleon si uvědomoval závislost Velké Británie jako ostrovního státu na námořní dopravě.
Kontinentální blokádou chtěl mimo jiné zabránit vměšování Britů do francouzského námořního obchodu, přinutit Velkou Británii k vydání anektovaných francouzských kolonií a překazit jí placení subsidií, jež poskytovala státům bojujícím proti Francii.
Kontinentální blokáda měla dalekosáhlé hospodářské důsledky, jež ani zdaleka nebyly pro hospodářství Velké Británie nepříznivé. Velká Británie, která svou předcházející námořní nadvládou dosáhla absolutního monopolu na obchod s koloniemi, získala nová odbytiště. Průmyslová výroba v zemi, rozvinuté zemědělství a rostoucí ceny zboží v koloniích způsobily rozšíření britského obchodu.

Vyřazení britské konkurence vedlo na kontinentě zpočátku k rozvoji obchodu a řemesel. Francie získala nové trhy na Sicílii a ve Španělsku a podobně jako Německo a Švýcarsko podstatně rozšířila svůj textilní průmysl. V letech 1806-1810 se čtyřnásobně zvýšil počet mechanických tkalcovských stavů, čímž se urychlila průmyslová revoluce ve Francii. V Německu se vytvořila i některá centra podloudného obchodu např. v Brémách, Hamburku a Frankfurtu nad Mohanem.
Navzdory pozitivnímu působení kontinentální blokády na vnitřní obchod převládly její nevýhody. Blokáda podpořila korupci a černý trh a vyvolala stížnosti obchodníků. Na odpor se postavila i část úředníků, kteří měli zabránit porušování blokády. Nespokojenost se projevila i u obyvatelstva, protože na trhu velmi scházelo britské koloniální zboží - bavlna a cukrová třtina.
Vzrůstající odpor donutil Napoleona, aby nechal zřídit 200 000 celních stanic a nasadil tisíce agentů a velké množství vojáků, aby kontrolovali dodržování zavedených opatření. Celkově skončila kontinentální blokáda Napoleonovým neúspěchem.