- prvním významným národem ve střední Americe byli Olmékové (1200 – 400 př.n.l.)
- nejstarší kultura střední Ameriky, která položila základy všech budoucích kultur této oblasti
- kalendář, hieroglyfické písmo, míčové hry, čísla, lidské oběti, stavěli pyramidy
- jako první v tomto regionu vytvořili státní zřízení
- klíčový vliv v oblasti, další říše stavěly na jejich základech
- město Teotihuacan : - v dobách největšího rozmachu 20km2 (s okolím až 140 km2), téměř 100000 obyvatel, zakladatele neznáme (?Toltékové, Čičimékové, Otomíové, Totonalové?), významnou stavbou Sluneční pyramida, Měsíční pyramida

- Mayové - spolu s Aztéky nejznámější skupinou střední Ameriky; tvůrci jedné z vrcholných kultur předkolumbovské Ameriky
- mayská kultura se rozvíjela od 3. století př.n.l. až do 15. století na území téměř 100 městských států sahajících od jižních částí Mexika přes Guatemalu a Belize až po severní části Hondurasu a Salvadoru
- jejich moc dosáhla vrcholu v letech 300 – 900 n.l.
- bohatství Mayů tvořila zejména úrodná půda, na které pěstovali kukuřici, která živila početné obyvatelstvo
- Mayové byli šikovní stavitelé velkých kamenných měst: v centru bylo ústřední náměstí s chrámy a paláci, které bylo obklopené domy. Vybudovat takové město musela být pěkná dřina, protože neznali kovové nástroje. Při stavbě používali obsidián (vyvřelá hornina z okolních sopek), pomocí kterého tvarovali a vyřezávali vápencové kvádry. Jejich města byla krásná a každé z nich mělo svůj jedinečný vzhled doprovázený sochami, kamenickou výzdobou náměstí a fasád. Hlavním znakem mayské architektury je masivnost kombinovaná s jemnou a umělecky dokonalou výzdobou
- říše Mayů se skládala z království a v každém vládly dědičné dynastie králů. Království měla svá hlavní města, odkud se spravovala městečka a vesnice v okolí
- města bývala spíše obřadním střediskem než místem k bydlení – odehrávaly se tu náboženské obřady, trhy, domy sloužily kněžím k tajným rituálům, věštění a pozorování hvězd. Lidé bydleli v okolí města v chýších

- hlavní města: Chichen Itzá, Uxmal, Palenque, Copán a Tikal – nejvlivnější město
- pyramida El Castillo (Kukulkánova) v Chichen Itzá – má čtyři schodiště, z každé strany jedno, má tolik schodů, kolik je dní v roce. Hlavní osa pyramidy se odklání od osy sever – jih o 17 stupňů, pod stejným úhlem se odklánějí osy všech mayských pyramid v celé střední Americe. Pyramida je postavena tak dokonale, že za jarní a podzimní rovnodennosti slunce vytváří na devíti stupních pyramidy hru trojúhelníkových světel a stínů a tím iluzi majestátně se plazícího hada. Při východu slunce se plazí nahoru, při východu dolů. Všechny stavby Mayů byly postaveny podle mayského kalendáře, který diktoval přesný počet schodů a teras a všechny stavby musely být dokončeny do 52 let. To bylo magické číslo Mayů, určené jejich kalendářem.
- v Chichen Itzá se také nalézá jedno z největších hřišť, na kterém hráli hru podobnou dnešní košíkové. Mayové ji nazývali pok-a-tok. Hrálo se s gumovým míčem o průměru asi 15 cm, na každé straně 10 hráčů a cílem hry bylo prohodit míč jedním z kruhů. Míč se směl odrážet paží od lokte k zápěstí a nohou od kolena ke kotníku. Tato hra vypadá docela mírumilovně, ale jelikož nebyla pravidla zakazující zabití soupeře, tak se v zápalu hry často povraždili. Družstvo, které prohrálo, bylo obětováno bohům...
- objevy v matematice -> měli velmi přesný matematický systém, pomocí kterého prováděli složitá měření a řešili rovnice
- otázky času hrály v jejich životě rozhodující roli, počítali tisíce let do budoucnosti a statisíce let nazpět do minulosti, až do doby vzniku člověka, protože věřili, že dějiny se po určitých cyklech opakují
- měli fonetické písmo, ale více používali hieroglyfy, které považovali za vznešenější, často oba druhy písma kombinovali. Používali skládané knihy z kůrového papíru.

- astronomie – měli velké astronomické vědomosti, podle pohybu nebeských těles předpovídali počasí, zatmění Slunce a Měsíce, dokázali vypočítat přesnou dobu trvání jednoho měsíce (odchylka 7 minut), znali dráhy Venuše, Merkuru, Jupiteru a Marsu
- využívali pozorování oblohy při sestavování složitého slunečního kalendáře, který byl přesnější než juliánský kalendář používaný v Evropě. Mayové dělili rok na osmnáct měsíců po dvaceti dnech, na konci roku bylo pět nešťastných dní a každé čtyři roky přidávali jeden den navíc. Kromě toho měli ještě kalendář pro náboženské účely, který sestával jen ze 260 dní a uměli ho rozluštit jen kněží
- náboženství - jejich náboženství je málo známé. Základním bohem byl Opeřený had, který představoval boha, který stvořil vše, včetně kukuřice, kterou Mayové také uctívali jako božstvo. Mayové také věřili, že tento bůh přináší lidem mír a klid. Každý centimetr mohutných chrámů a paláců byl zdoben na počest bohů
- Mayové také zavedli děsivý obyčej lidských obětí. Aby byli jejich bohové spokojeni, zabíjeli válečné zajatce. Oběti se obvykle odehrávaly v chrámu na vrcholu pyramidy. Kněží oběti rozřízli hruď a vytrhli srdce, pak svrhli bezvládné tělo dolů z pyramidy, kde čekali další kněží, aby stáhli obětem z těla kůži, zahalili se do ní a tančili v ní. Pak oběti kousek po kousku snědli.
- po pádu Teotihuacánu se vliv Mayů zvětšil, ale do roku 900 se skončilo s používáním kalendáře, propukly vlny násilí, města byla pohlcena tropickou džunglí a mayská říše zanikla. Proč zanikla, to se neví. Existuje více teorií, jako např. že vyčerpali půdu tak, že přestávala dávat úrodu, že došlo k ničivému zemětřesení, že je ovládly jiné středoamerické národy, nebo že je skolily epidemie

Po zániku mayské říše se moci chopili Toltékové (ti podle některých zdrojů Maye porazili)
- Toltékové byli lovci a válečníci ze severního Mexika, kteří ovládali střední Ameriku v letech 900 – 1200
- spojili se s Čičiméky, založili město Tula
- převzali mayskou kulturu, architekturu, náboženství atd. a později to od nich převzali Aztékové

Aztékové
- kmen Aztéků přišel na sever Mexika roku 1345
- nejznámější legenda o jejich příchodu vypráví, že Aztéky přivedl do nové země prorok jménem Tenoch. Tomu se zdál sen o orlovi sedícím na kaktusu, jak trhá hada, kterého ulovil. Tenoch dovedl svůj lid na břeh bažinatého jezera Texcoco, kde už žily jiné kmeny. Tenoch je požádal o půdu. Náčelníci mu s povýšeným úsměvem ukázali ostrov uprostřed jezera a dokonce Tenochovi nabídli loďku, ať se tam zajede podívat. Když se Tenoch vrátil, jásal, protože ostrov byl plný jedovatých hadů. Nepřátelští náčelníci se jich totiž chtěli zbavit. Ale Aztékové věřili Tenochovu snu, a mimoto hadí maso byla jejich nejoblíbenější pochoutka. A tak se Aztékové usídlili na ostrově, na počest svého proroka ho pojmenovali Tenochtitlán a postupně z něj vybudovali významné obchodní středisko

- základem hospodářství bylo zemědělství – pěstovali především kukuřici, ale i fazole, papriky, tabák a bavlník
- zemědělská půda nestačila uživit stále se zvyšující počet obvatel, a proto Aztékové zasypávali mělké jezero, stavěli hráze a umělé plovoucí zahrady zvané chinampa
- střediskem obchodu bylo město Tlatelolco, které časem utvořilo s Tenochtitlánem dvojměstí
- aztécká architektura a sochařství se vyznačuje strohostí, mohutností a velkolepostí
- stejně jako Mayové stavěli pyramidy. Aztécké pyramidy byly vysoké a strmé, se svatyní na vrcholu, budovaly se zpravidla z vulkanického kamene tesontle
- umění: - vynikali ve tkaní, v umění mozaiky z drahých kamenů a mušlí, v dřevořezbě, vyráběli masky a plastiky z nefritu, různé šperky z drahých kovů, hlavně zlata, kterého byla v Mexiku hojnost, velká část umění byla spjata s vírou
jejich písemnictví je nejbohatší z celé indiánské Ameriky (právní listiny, náboženské texty, historické knihy), řada aztéckých slov zdomácněla i v našem jazyce: kojot, kakao, čokoláda, chilli atd

- odhaduje se, že když byla aztécká říše v 16. století na vrcholu moci, měla více než 10 milionů obyvatel
- velmi početné, dobře organizované vojsko, dobře vyzbrojené -> široké meče s obsidiánovým ostřím, štíty z proutí a prošívané krunýře
- Aztékové čile obchodovali a jako platidlo používali kakaové boby
- poměrně vyspělá civilizace, hodně toho převzali od Mayů
- náboženství: - kněží měli velkou moc
- Aztékové nepronásledovali božstva podmaněných kmenů, ale naopak je přijali mezi vlastní a tak neustále rozšiřovali svůj panteon. Měli zhruba 65 nejdůležitějších bohů. K nejuctívanějším patřili zejména bohové, kteří ztělesňovali nevyzpytatelné přírodní síly - bůh války a slunce Huitzilopochtli, bůh větru a vědění Quetzalcóatl, všemocný a neviditelný Tezcatlipoca (Kouřící zrcadlo) a bůh deště a plodnosti Tlaloc
- kněží se věnovali obřadům, slavnostem, obětování a taky vědám. Vyučovali na školách, řešili matematické a astronomické problémy, zapisovali zprávy obrázkovým písmem a sestavovali kalendář

- Aztékové také hodně obětovali bohům – uvěřili jedné mexické legendě: Kdysi dávno žili na zemi lidé, živili se kukuřicí, až z nich vyrostli obři, ale přišla potopa, která pohltila Slunce a po 4008 letech ukončila první věk země. Skoro všichni obři se utopili a proměnili se v ryby. Ale dva lidé přežili – Nene a Tata (na stromě), z nich znovu vzešlo lidské plemeno -> druhý věk. Po 4010 letech se přihnal mocný vítr a sfoukl Slunce. Opět přežili dva lidé (v jeskyni) -> třetí věk. Po 4081 letech velký oheň, který sežehl celou Zemi, pak čtvrtý věk. V něm lidstvo zahubeno krvavým a ohnivým deštěm. Poté nastal pátý věk – ten současný. Ten má skončit děsivým zemětřesením 22.12.2012. Na začátku pátého věku se bohové sešli v Teotihuacánu, protože na zemi panovala tma a jak je známo, slunce se dá vyrobit jediným způsobem, a to tak, že nějaký bůh zapálí sám sebe. Žádný se do toho moc nehrnul, až nakonec bůh Tecucizctecatl prohlásil, že on je největší ze všech, a proto si zaslouží být novým sluncem. Ostatní bohové rozdělali oheň a vybídli ho, ať do něj skočí. Tecucizctecatl v poslední chvíli dostal strach a ucouvl. Najednou se rozběhl oblíbený a moudrý Nanahuatzin a skočil do ohně. A Země měla slunce! Tecucizctecatl se styděl, skočil za Nanahuatzinem a proměnil se v Měsíc. Bohové byli spokojení, dokud si nevšimli, že se slunce nepohybuje. Nanahuatzin obětoval svůj život a nyní žádal ostatní bohy, aby také dali své životy. Bohové z toho příliš nadšení nebyli, ale poslechli a jeden po druhém navštívili opeřeného hada Quetzalcoatla a nechali si vytrhnout srdce. A když se obětovali všichni, začalo se slunce pohybovat. A Aztékové této pověsti uvěřili a řekli si: „Jestliže bohové museli obětovat svá srdce, aby se slunce nepřestalo pohybovat, tak my lidé bychom měli udělat totéž. Musíme se postarat, aby Slunce bylo zásobené pravidelnými dodávkami srdcí“. A proto Aztékové začali s lidskými oběťmi. Oběti získávali během válek se sousedními národy, které je za to nenáviděly a to se Aztékům později vymstilo

- při dokončení chrámu Templo Mayor za vlády náčelníka Montezumy bylo během 4 dnů obětováno 20 tisíc zajatců
- zánik:
- v době vylodění španělských dobyvatelů Aztékové očekávali návrat boha Quetzalcoatla, což velmi pomohlo španělskému conquistadorovi Hernandu Cortézovi, protože Španělé se světlou kůží a vousy byli přivítáni jako poslové boha a dostalo se jim ze strany Aztéků velké úcty – poslali jim mnoho darů a doufali, že se obrátí a vrátí se zpět k moři. Ale zlato samozřejmě na chamtivé Španěly zapůsobilo přesně opačně a 400 loupežníků vyrazily na aztécké hlavní město a postupně se k nim přidávaly další a další aztécké provincie – Cortézovo vojsko se zvětšilo na 10 tisíc vojáků. V listopadu 1519 Cortézova armáda dorazila před Tenochtitlán a král Montezuma je přivítal jako bohy, ale Cortéz ho zajal a pokoušel se prostřednictvím něj vládnout. Aztécký lid pochopil, že tohle nebudou bohové, vzbouřili se a Cortéz musel utéct. Naverboval nové oddíly
- 13. srpen 1521 – Hernando Cortéz dobyl Tenochtitlan po 80 dnech obléhání
- po roce 1600 zbylo pouze 5% původního obyvatelstva – bylo zničeno v bojích, ale i nemocemi, které Španělé přivlekli z Evropy (neštovice, mor...)
- Cortéz byl jmenován guvernérem Nového Španělska a na troskách Tenochtitlanu začal budovat křesťanské město Mexiko

- tím končí epocha indiánských kultur střední Ameriky, Španělům se podařilo kvůli zlatu a stříbru kompletně zničit a vydrancovat kulturně vyspělou říši