Vikingové Vikingové patřili mezi germánské kmeny které se rozšířily skoro po celém světě. Slovo Vikingje pravděpodobně odvozeno od vík=záliv,říkali
si tak obyvatelé tříseverských zemí – dnešního Dánska, Norska
aŠvédska.V západní Evropě jimspíše přezdívali Normané a ve východní
zaseVarjagové.Vikingové byli nejen obávanými a nelítostnýmiválečníky, ale zároveň zručnými řemeslníky, šikovnými obchodníky a předevšímpravými mistry ve stavbě lodí a v ovládání lodní plachty. Dodnes zůstávázáhadou, jak mohla tak malá skupinka lidí ve své době tak výrazně ovlivnitdějiny. Zabydlelisev Rusku, kde vytvořili první panovnický rod - rod Rurikovců. Poruskýchřekách dopluli na východ až do Turecka a arabskýchkončin.Osídlili také částFrancie konkrétně poloostrov Normandie odkudroku 1066 podnikli úspěšnou invazido Británie, osídlili Irsko a jinéostrovy a poloostrovy. Jejich válečnévýpravy děsily Franky, Byzantince,Afričany i jiné země a národnosti žijícípředevším u Středozemního moře. Po mořských vlnách dosáhli na západě břehůIslandu, Grónska, které nazvaliGrenwald "Zelená Země" a americkéhokontinentu.

Nový svět tak pro sebe objevili již pět set letpředKryštofem Kolumbem. Neshody s místním obyvatelstvem - indiány atakévzdálenost od domova jim
zabránily v trvalejším osídlení. Obchodovatiplenit mohli Vikingové mnohem blíž svých severských domovů, nežveskutečnosti činili. Těžko říct, co určovalo jejich fascinaci provolání dálek aposedlost dobrodružstvím. Jisté však je, že ve svýchkolonizačních adobyvatelských výpravách pokračovali po více než dvěstoletí. K tomu,
aby takmohli činit, museli být dobře organizovaní avelmi sebevědomí.Vikingovébojovaliúčinně a disciplinovaně vzhledem k vzájemným přátelským vztahům
mezičlenyposádky. Tyto vzájemné rodinné nebo sousedské vazby byly rozhodněvýraznější nežu většiny jejich protivníků. Značná pohyblivost a momentpřekvapení jim často přistřetu dovolily vyrovnat početní převahunepřítele. Útočili v klínovitéformaci, na jejímž hrotu byli nejlepšíbojovníci.Vikingovébyli známí až legendární obratností v ovládání zbraní. Dovedli velmi dobřebojovat oběma rukama, často si předávalizbraň z jedné ruky do druhé,aby nepřítele zmátli. Někteří byli tak silní,že dokázali kopímprobodnout štít i s nepřítelem, jiní zase tak bystří, že v letuchytilinepřátelský oštěp a hodili jej zpět. Štíty používali v obraně iv útoku jako zbraň. Nejdříve úderemštítu vyrazili nepříteli zbraň zruky a pak ho hranou štítu srazilik zemi. Jiným známým vikingskýmtrikem bylo nechat nepřítele zabodnoutzbraň do svého štítu, pak jej ise zbraní, kterou pevně držel, srazit k zemi aokrajem štítu ho dorazit ranou dokrku. V boji zblízka se snažilinejprve rozpůlit jedinou ranou sekeryprotivníkův štít a druhou ranoujej zabít.