Čínsko Ruské domlouvání není bez problémů nahoru

Vladimír Putin jel do Pekingu slavit výročí navázání diplomatických vztahů. Úsměv Číňanům zamrzl na rtech, když host odmítl stavbu ropovodu a plynovodu přes Sibiř. Marně Peking nabízel zvýšení obchodní výměny z dvaceti na šedesát miliard dolarů, nákup ruských zbraní, atomových elektráren a hospodářskou pomoc při rozvoji Sibiře. Místo do Číny zamíří ropovod k přístavu Nachodka, k čínským rivalům: Japonsku a Spojeným státům. Čína soupeří s Japonskem o ropu, plyn a nadvládu v regionu. Chce vystřídat USA na stolci hegemona. Putin Pekingu nabídl pouze zvýšení dodávek ropy po železnici (deset až patnáct milionů tun ročně). Proč se ruský prezident brání záplavě dolarů? Obě země spojuje upřímné staleté nepřátelství a Putin ví, že čínští stratégové myslí dlouhodobě. Neuniklo mu plíživé počínšťování Sibiře, které by ropovody legalizovaly. Energetický hlad Číny je důležitá hospodářská výzva 21. století. Stamiliony Číňanů vtrhly do průmyslového věku. Spotřeba energie tam stoupá v průměru o šest procent ročně.

Čína vyplýtvá dvakrát více energie než vyspělé státy, osmdesát procent získává spalováním uhlí. Cenou čínského hospodářského zázraku jsou záplavy, nedýchatelný vzduch a zprávy o prvních politických nepokojích. Peking musí zajistit pro hospodářství pohon za každou cenu. Na Západě ropa pohání vyspělé hospodářství, v Číně představuje šanci na jeho vznik. Počet obyvatel znamená v zaostalosti brzdu. Teprve ve vyspělé zemi znamenají stamiliony lidí velmocenský nárok. Proto není rychlý rozvoj Číny ani v ruském, ani v americkém zájmu. Proto Číňané skupují po léta těžiště po celém světě. Před sedmi roky vydal Peking 5,5 miliardy dolarů za valnou část ropného komplexu Kazachstánu. Číňané plánují plynovod přes Turkmenistán a nedávno si vyhlédli kanadské těžařské a ropné společnosti (Noranda a Falconbridge). Státem kontrolované firmy Petrochina a Sinopec si dělají chutě na ropné písky v provincii Alberta. Ruská ropa a plyn by se jim hodily, leží na zápraží. Američané kvůli ropným polím bojují, Čína je skupuje. Sbírá miliardy z celého světa, může si koupit kdykoliv cokoliv. Zřejmě jí však nejde o přísun, nýbrž o kontrolu energetických zdrojů. Touží po světovládě? Odmítnutím může Rusko rivala zbrzdit. Právě těch několik let může rozhodnout. Buď se Čína v příštím desetiletí vtlačí mezi průmyslové velmoci, nebo se zalkne vlastními problémy. Rozpad a chaos patří k čínským dějinám stejně nedílně jako triumfy říše středu.