Starověké olympijské hry

Zakladateli olympijské myšlenky byli staří Řekové. Z kultových ceremoniálů vyrostly postupně gymnastické hry mladých příslušníků rodu před přijetím mezi dospělé. Hlavní částí her byly fyzické zkoušky zdatnosti a statečnosti. Původ olympijských her není historicky doložen. Sahá do bájesloví a vypráví o něm několik pověstí. Podle jedné je založil bůh Zeus na oslavu vítězství nad svým otcem Kronem v zápase o vládu ve světě, podle druhé byl zakladatelem Héraklés po svém vítězství nad elioským králem Augiášem, podle další jim dal základ Héraklův závod s jeho bratry o olivový věnec. V 9. století př. n. l. byl Peloponés postižen morem. Král Ifithos z Elidy žádal delftskou věštírnu o radu, jak mu zabránit. Dostal odpověď, že má obnovit hry v Olympii. Aby zajistil bezpečnost tohoto místa i her v neustálých válkách mezi řeckými kmeny, uzavřel se spartským králem Lykurgem smlouvu o nedotknutelnosti Olympie a o olympijském míru (ekecheiria). Podle ní měla být Olympia považována za posvátné území, na které nikdo nesměl vstoupit se zbraní.V době přípravy a konání her, včetně cesty na hry a zpět, po tři měsíce, se vyhlašoval obecný mír mezi řeckými kmeny. Úmluva byla napsána na posvátný disk uložený v Héřině chrámu v Olympii. Olympia bylo posvátné místo pro kult boha Dia, na soutoku řek Alfeie a Kladeje v severozápadní části Peloponésu. Uprostřed Olympie byl posvátný háj Altis s chrámem boha Dia a bohyně Héry. V sousedství pod Kronovým vrchem byl olympijský stadion o rozměrech 212 x 29 m s běžeckou dráhou dlouhou 192,70 m pro 20 běžců, dále budova gymnasia, budova Palaistry (v obou budovách byly tělocvičny, šatny, bazén, později ubytovny pro atlety a trenéry) a hippodrom. Východně od gymnasia bylo posvátné místo prytaneion s věčným ohněm, kde se konala hostina na počest vítězů a bulenterion, v němž závodníci a rozhodčí skládali olympijskou přísahu. První doložené olympijské hry proběhly v roce 776 př. n. l., tímto rokem začíná pravidelné zaznamenávání jmen vítězů. Olympijské hry se pořádaly každé čtyři roky, vždy od poloviny srpna do poloviny září. Na pořadu olympijských her byla původně jediná disciplína - běh na vzdálenost 192,70 m. Postupně přibývaly další disciplíny - běh na střední vzdálenost, vytrvalostní běh, zápas, velmi ceněný pětiboj (běh, zápas, hod diskem, hod oštěpem, skok do dálky), jízdy vozů s koňským čtyřspřežím, volný zápas, jízda na koni, závody běžců v plné zbroji.