referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Ambróz
Utorok, 7. decembra 2021
Napoleonova éra v dejinách vojenstva
Dátum pridania: 30.11.2002 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: volny_ref
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 3 378
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 13.5
Priemerná známka: 3.01 Rýchle čítanie: 22m 30s
Pomalé čítanie: 33m 45s
 

Ve Francii to byl Henri Joseph Paixhans, který pracoval ve zbrojařském a slévačském průmyslu na převratném zdokonalování výroby děl.
Křesadlový zámek ručních zbraní byl nahrazen zámkem perkusním, jenž umožnil vynález revolveru v roce 1835. Miniérova střela, jejíž koncovou část bylo po nabití možno roztříštit nárazem, byla vynalezena v roce 1849. Zdokonalila přesnost a dostřel předovek, které pak v roli hlavní pěchotní zbraně rychle vystřídaly muškety s hladkou hlavní.
Ve skutečnosti ovšem k mužům, bojujícím na pevnině a na moři, dospěl jen zlomek z množství tehdejších vynálezů. Na bojištích se výzbroj změnila jen minimálně.
III.
IV. TAKTIKA
1. Napoleonovo pojetí taktiky
Na sklonku 18. století byly pro evropské válečnictví typické velké, přísným pravidlům podléhající bitvy, založené převážně na principu lineární taktiky a obléhání, prováděných podle předem daných vzorů. Mezi zbraněmi se neobjevily žádné převratné novinky a ani základní lineární sestava nezaznamenala vážnější změny; obojí se ovšem pomalu a pravidelně vyvíjelo. Ruční pušky byly zdokonaleny a pěchota se stala nejdůležitější složkou armády.
Výcvik vojáků a užívání dokonalejších roznětek vedly ke zvýšení palby. Byly vyvinuty pušky s drážkovanou hlavní, ale používaly je jen speciální jednotky. Základní zbraní pěchoty byla křesadlová puška s bodákem. Jízda užívala převážně šavle, jezdci byli vyzbrojeni také karabinami. Dělostřelectvo krylo ostatní jednotky v rámci svých možností. Palba děl ještě nedosáhla dostatečné rychlosti a přesnosti nutné pro přímou podporu útočících jednotek. Napoleon tyto taktické metody příliš nezměnil, spíše je oživil a začlenil je do širších a převratných strategických plánů.
Napoleon ve válce vždy vyhledával bitvy, v nichž se snažil získat obratným manévrováním strategickou výhodu a zničit ozbrojené síly nepřítele. Co se týče jeho taktiky, většinou vedl hlavní úder proti nepřátelským křídlům a zároveň napadl i protivníkův hlavní voj; popřípadě soustředil svůj nápor proti středu nepřátelské fronty s cílem prorazit ji, a současně provedl obchvatný manévr nepřátelského křídla. Jednotky, které útočily na důležité cíle, byly často kryty plošnou palbou Napoleonova záložního dělostřelectva. Jednotky s nechráněnými křídly kryla sborová, nebo dokonce záložní jízda. Teprve, když zničil hlavní ozbrojené síly nepřítele, zabýval se Napoleon obsazením nejdůležitějších strategických a politických středisek jeho země. 2. Pěchotní taktika
LEHKÁ PĚCHOTA
Jak již bylo řečeno, lehká pěchota se do evropského válečnictví vrátila během 18. století. Nebyla žádnou novinkou; lehkou pěchotu využívaly všechny starověké armády a v různých formách doprovázela ozbrojené síly po celý průběh dějin.
 
späť späť   1  |   2  |  3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.