A stejně jako Jomonimu, byl i Clauswitzovi největším zdrojem inspirace talent bývalého protivníka, Napoleona.,
Ačkoliv Clauswitz věřil, že nalezl základní pravidla válečnictví, trval na tom, že v praxi vždy podléhají nekonečnému množství obměn, způsobených vnějšími vlivy, z nichž za nejdůležitější považoval psychické a morální. Byl zarytým odpůrcem pokusů o stanovení vojenských norem na základě zákonitostí a principů války. VI.
VII. VOJENSKÁ ODBORNOST
Vojenská odbornost se vynořila ruku v ruce s promyšlenou a vědeckou teorií vojenství. Tato teorie se stala základem vojenského vzdělání na nižším i postgraduálním stupni, jež samo bylo nezbytnou součástí odbornosti v moderním pojetí. Muži, kteří prošli tímto vzdělávacím systémem, se stávali členy vysoce specializované skupiny odborníků a počali uvádět teorii ve skutečnost.
Stejně jako vznik nových profesí, byl i tento vývoj výsledkem postupného působení doby osvícenství a průmyslové revoluce na život lidí. Nejprve se projevil zakládáním vojenských škol pro mládež, která se zde připravovala na vojenský život. Britská královská vojenská kolej v Sandhurstu (1802), francouzský St. Cyr (1808) a americký West Point (1810) byly příklady tohoto vývojového trendu. VII.
VIII. PŘEHLÍDKA MISTROVSKÉ TAKTIKY - SLAVKOV
1805, 15. listopad. Napoleon postupuje k severu. Nechal 20 000 mužů ve Vídni a soustřeďoval zbylou armádu u Brna, 113 km od Vídně.
1805, 20.-28. listopad. Rozložení sil. Napoleon se s 65 000 muži nacházel mezi nepřáteli a očekával jejich akce. Arcivévoda Ferdinand soustředil 18 000 mužů v Praze; ruský car Alexandr a rakouský císař František II. s 90 000 Rakušany a Rusy byli na severovýchodě, v Olomouci. Arcivévodové Karel a Jan byli s dalšími 80 000 vojáky zastaveni před Alpami. Hlavním Napoleonovým cílem bylo zabránit spojení těchto početně nepoměrně silnějších nepřátelských vojsk, ale také se snažil zachovat si komunikační síť, vedoucí přes Vídeň do Francie. Napoleonovo zdánlivě zranitelné postavení bylo pro jeho protivníky výzvou. Panovníci zamýšleli přesunout se na jih od Olomouce, obchvátit jeho pravé křídlo a přetnout spojení. Přesně takový plán Napoleon očekával.
1805, 28. listopad. Spojenecká armáda zahajuje přesun. Ležení francouzské armády se nacházelo 3,2 km na západ od vesnice Slavkov, čelem k východu. Napoleon záměrně umístil svou armádu v údolí a rozptýlil pravé křídlo - 1 divizi - na 3,2 kilometrů dlouhou linii, přímo pod oči spojeneckých zvědů; hlavní část vojska se nacházela na východ od Brna, poblíž silnice na Olomouc.
1805, 2. prosinec. Bitva u Slavkova. Za rozbřesku zaútočil hlavní spojenecký voj na francouzské pravé křídlo. Ačkoliv dorazilo na pomoc Francouzům 8 000 mužů, bylo jejich pravé křídlo zatlačeno.