Doba sťahovania národov - Nové germánske ríše na uzemí Rímskej ríše

Vizigóti se po italském tažení Alaricha I. usídlili nejdříve v jižní Galii, aby potom ovládli Hispánii, kde jejich říše podlehla útoku Arabů. Upomíná na ni dodnes jméno země Katalánie (Gotalandia). Ostrogóti, opět svobodní po pádu hunské říše, přešli kolem 490 do Itálie. Jejich nejvýznamnější panovník Theoderich Veliký (474-526), Dietrích z Bernu (Verony) germánských ság, ovládal nakonec ještě celou oblast Alp a části antické Ilýrie. Ravenna, jejíž stavby napodoboval později Karel Veliký v Cáchách, se stala kulturním střediskem pozdně antického západního světa. Ostrogótskou říši dobyl po Theoderichově smrti, podobně jako říši Vandalů, císař Justinián I. (527-565). Tento vládce, který proslul kodifikací římského práva, se pokusil obnovit římskou nadvládu v celém Středomoří. Obnova byla možná proto, že východ nebyl od 3. století natolik postihnutý krizovými hospodářskými jevy a procházel nyní fází hospodářského oživení. Když západořímská říše podlehla germánským vpádům, císař v Konstantinopoli stál v čele jediné velmoci ve Středomoří a jeho titul ho povznášel nad ostatní jednotlivé krále. Zatímco říše Vandalů se zhroutila v letech 533- 534 již při prvním náporu východořímských vojsk, dobývání Itálie trvalo téměř 20 let a bylo dokončeno až r. 553. Roku 550 byl Vizigótům odňat jihovýchodní cíp Hispánie (Baetica) v oblasti Cádizu a Córdoby. Tato imperiální politika však Konstantinopol natolik oslabila, že byla nedlouho poté poražena novoperskou říší Sásánovců a pak útokem Arabů, kteří přijali islám. Justiniánovi nástupci nemohli r. 568 zabránit ani obsazení větší části Itálie Langobardy (název podle "Bardengau" u Lüneburgu), od r. 490 sídlícími na východ od Alp včetně území Moravy. Severní část Itálie nese po nich jméno Lombardie. Skutečně výrazný vliv v nově dosídlovaných oblastech zanechalo jen málo germánských kmenů. Burgundi, kteří přicházeli z oblasti mezi Odrou a Vislou a ve 3. století vytvořili říši na Mohanu, byli poraženi Huny. Jejich zbytky byly usazeny Římany v oblasti Alp a později se rozšířily směrem do dnešní Francie. Alamani byly kmenovým svazem z oblastí na středním toku Labe. V 3. století obsadili dnešní Švábsko a do poloviny 6. století pronikli dále na jih do Alp a horního Porýní. Ani jim se nepodařilo vytvořit pevný stát a v 8. století si je definitivně podmanili Frankové. Anglové a Sasové pocházeli z Jutska.

Zatímco Sasové postupovali na jih a opanovali dnešní Dolní Sasko, Vestfálsko a Durynsko, některé jejich skupiny se spolu s Angly přeplavily v 5. - 6. století na Britské ostrovy, kde založily řadu drobných království. Ta byla nakonec v 9. století sjednocena do jednoho anglosaského království. Také Sasové, žijící v kmenovém svazu bez království, vytvořili mocnou říši, jež nejdéle odolávala křesťanským misiím. Území: Evropa.