Za císaře Hadriana se římské umění vydává na nové cesty


Již za Augustových časů na přelomu letopočtu měl Řím přibližně milión obyvatel a stavby iniciované císařem Hadrianem z něho definitivně učinily světovou metropoli. Pro vzhled Říma byly charakteristické mohutné chrámové stavby, sportovní a divadelní budovy, ale i mnohapatrové nájemní obytné domy. Římská architektura se sice nechává inspirovat řeckým uměním, jako novinku však zavádí umění klenby. Řecká architektura vycházela především z rovných linií, pro římské stavitelství jsou charakteristické oblouky (arcus), klenba a kupole. U Pantheonu, nově přestavěného za vlády Hadrianovy, došlo ke smíšení řeckých a římských architektonických prvků. Centrální stavba v podobě řeckého kruhového chrámu je zastřešena polokruhovou klenbou o průměru 43,4 metru. Sloupová vstupní síň, jejíž sloupy nesou korintské hlavice, byla patrně k tomuto chrámovému celku připojena až později. První Pantheon - chrám všech bohů padl v roce 80 za oběť požáru. Jeho stavitelem byl v roce 27 př. Kr. Augustův zeť Marcus Vipsanius Agrippa. Pro trhy, soudní zasedáni a různá shromáždění vyvinuli Římané zvláštní typ budovy, tzv. baziliku. Tyto trojlodní nebo pětilodní stavby měly zvýšenou střední loď a byly pokryty pultovou nebo sedlovou střechou, někdy i zaklenuty. Římská plastika a umění reliéfu byly zcela ve službách reprezentace. Zatímco řečtí umělci usilovali o zobrazení ideálu, snažili se Římané o co nejrealističtější vypodobnění osobností. Ke zvýraznění naturalistického účinku měly mnohé sochy zhotoveny oči z barevného emailu. Stavba triumfálních oblouků a sloupů byla především politickou záležitostí. Na Traianův sloup (r. 113) je připevněn 200 metrů dlouhý vlys spirálovitě ovíjející celý památník a zobrazující Traianovy válečné úspěchy. Třicet metrů vysoký sloup nesl na svém vrcholu císařovu sochu a do jeho podstavce byla uložena Traianova pohřební urna. Charakteristické pro římské stavitelství jsou amfiteátry v podstatě divadla, jejichž hlediště i jeviště mají oválný tvar a hlediště se stupňovitě zvedá. Byly určeny pro gladiátorské zápasy a boje s dravou zvěří, a proto jsou i nezaměnitelným prvkem římského životního stylu. .