Po dvou krátkých vládách (1248 - 1251 Kajuk, 1251 - 1259 Mangu) byl zvolen velkým chánem Čingischánův vnuk Kublaj, jenž pokračoval v dobývání Číny. To skončilo roku 1280 a Kublaj přenesením hlavního města z Karakorumu do Pekingu založil čínskou dynastii Jüan. Ačkoliv dva pokusy o invazi do Japonska ztroskotaly, šířilo se mongolské panství do jihovýchodní Asie, v letech 1285 - 1288 dokonce až na ostrov Jávu. Mongolové již před Kublajchánem plánovali zcela přeměnit severní Čínu na pastviny, avšak brzy poznali, jaký zisk přinášejí daně z obchodu a bohatství této země. Cesty v centrální Asii byly nyní bezpečnější než kdykoli předtím. V Číně byly vybudovány nové dálkové cesty s poštovními stanicemi; dodatečně byly oživeny různými kurýrskými a obchodními službami. V této době byly hospodářské styky mezi Evropou, Čínou a Mongolskem intenzívnější než kdy jindy. Obzvláště kupci putující po Velké hedvábné cestě přinášeli do Evropy někdy až šokující zprávy o mongolských vládcích Číny. Roku 1271 opustil mladý Marco Polo spolu s otcem Niccolou a strýcem Maffeem rodné Benátky, aby putoval na chánův dvůr. Oba obchodníci byli v Mongolsku již v letech 1253-1269 a doručili papeži poselství chána, jemuž nyní přinášeli odpověď. Po cestě trvající dva a půl roku byli přijati s velkými poctami a Marco byl povýšen na chánova vyslance a guvernéra. Jeho zprávě o lesku mongolského impéria, kterou zveřejnil po svém návratu roku 1295, a zvláště vylíčení měst s mnoha milióny obyvatel v tehdejší křesťanské Evropě nechtěli uvěřit. Úpadek této kvetoucí světové říše začal smrtí Kublajchána roku 1294. .