Mongolská nadvláda a rozkvět Moskvy
V květnu 1223 utrpěla vojska ruských knížat v bitvě u řeky Kalka těžkou porážku od Mongolů. Kočovní Mongolové však svého vítězství nevyužili a odtáhli na východ. Až v r. 1240 dobyl mongolský vládce chán Batu Kyjev a podmanil si ruská knížectví na jihozápadě. R. 1236 si podrobil říši povolžských Bulharů, r. 1237 staroruské knížectví Rjazaň. Moskvu a r. 1238 knížectví Vladimir. Novgorod byl ušetřen, musel však uznat nadvládu Mongolů. V následujícím období bylo Rusko mongolskou vládou izolováno od Evropy. R. 1242 kníže Alexandr Něvský v bitvě na zamrzlém Čudském jezeře porazil vojsko řádu německých rytířů, které se snažilo proniknout na východ. R. 1243 založil chán Batu na dolním toku Volhy město Saraj jako hlavní město Zlaté hordy. Tato mongolská říše ve východní Evropě a v západní Sibiři přetrvávala až do r. 1480. Každý z ruských knížat musel v Zlaté hordě potvrzovat své právo na vládu. R. 1328 chán Zlaté hordy jmenoval moskevského knížete Ivana Kalitu velkoknížetem. Ivan totiž využil r. 1327 povstání proti Mongolům v Tveru k rozhodujícímu úderu proti tomuto knížectví, které bylo vedle Moskvy jediným uchazačem o postavení velkoknížectví. Když už v l. 1325 až 1326 vyhlásil kyjevský metropolita za svou stálou rezidenci Moskvu, sloučila se v tomto centru po jmenování Ivana Kality velkoknížetem nejvyšší světská a církevní moc. R. 1380 porazil moskevský velkokníže Dimitrij Donský na Kulikovském poli mongolská vojska. Tímto vítězstvím se Moskva stala symbolem národního sjednocování Ruska. R. 1480 zastavil moskevský velkokníže Ivan III. Veliký placení daní Mongolům. Za jeho panování se Moskva stala nejsilnější mocností ve východní Evropě. Kolem r. 1530 byla dokončena stavba moskevského Kremlu, který v tomto období plnil nejen vojenské a obranné funkce, ale byl i sídlem velkoknížete a ruské církve. Car Ivan a období anarchie
R. 1538 se stal velkoknížetem Ivan IV., který zahájil boj proti mocným šlechticům - bojarům - v zájmu vytvoření centralizovaného státu. R. 1547 přijal titul prvního ruského cara. Dobyl další území ovládané Zlatou hordou a v tomto období začalo i zkoumání a podmaňování Sibiře. Panování Ivana IV. bylo poznamenáno krutým způsobem vlády (Ivan Hrozný). Zbytečná válka proti Polsku a Švédsku o přístup k Baltskému moři však zvrátila mocenskopolitický a hospodářský vývoj Ruska. Po smrti Ivana Hrozného r. 1584 se stal carem jeho slabomyslný syn Fjodor, skutečně však vládl mocný bojar Boris Godunov. R.