lednové povstání, poslední pokus Polska osvobodit se od ruské nadvlády a založit vlastní národní stát. Ruské jednotky však povstání potlačily. Neúspěšný atentát na cara r. 1866 měl za následek vzestup konzervativních tendencí proti doposud liberální vnitřní politice. Zároveň se zintenzívnilo i opoziční hnutí, které však carská policie krutě pronásledovala. V Rusku se začaly šířit socialistické myšlenky. Válka s Tureckem v l. 1877-1878 skončila posílením ruské nadvlády v Zakavkazsku a Besarábii a získáním kontroly nad černomořskými úžinami, což vyvolalo obavy Velké Británie a Francie, takže původní smlouvu ze San Stefana (1878) ještě v tomtéž roce revidoval berlínský kongres. Účast Německa na této revizi vyvolala neshody v německo-ruských vztazích a postupně se formovalo nové rozložení spojeneckých svazků v Evropě. Přepadením ruského přístavu Port Arthur r. 1904 začala rusko-japonská válka. Příčinou války bylo ruské pronikání do Mandžuska a na Koreu, které naráželo na velmocenskou politiku Japonska ve východní Asii. Porážky Ruska v této válce byly jednou z hlavních příčin revoluce v r. 1905-1907. V St. Peterburgu policie střílela do demonstrujících dělníků (Krvavá neděle), v celém Rusku docházelo ke stávkám a vzpourám. Car Mikuláš II. musel nakonec přislíbit ústavu, parlament a občanské svobody, ale po porážce revoluce nastalo nové období politické reakce. Vnitropolitickou slabost carské říše v plné míře odhalila l. světová válka. Všeobecná nespokojenost prakticky všech vrstev obyvatelstva s válkou a carským režimem vyústila v únoru 1917 v revoluci, jejímž výsledkem bylo svržení cara a vznik republiky. Moc převzala prozatímní vláda. Zároveň v zemi začalo intenzívní působení revolučně orientovaného socialistického hnutí (bolševická strana), které chtělo využít situace k nastolení diktatury proletariátu. Využilo odporu proti válce a zejména nespokojenosti širokých rolnických vrstev. 7. listopadu 1917 (25. října podle ruského kalendáře) sesadili bolševici prozatímní vládu a převzali moc. Vladimír Iljič Lenin se stal předsedou rady lidových komisařů. Nová moc se soustředila na likvidaci demokratické opozice a nastolila třídně zaměřený diktátorský režim. V občanské válce, která zemi přivedla k naprostému hospodářskému úpadku, nakonec zvítězili bolševici. Začala se formovat nová moc v Rusku. 30. prosince 1922 byl založen Svaz sovětských socialistických republik (SSSR), bolševická strana se snažila zajistit sikromě moci v tomto novém útvaru k hegemonii v rodícím se světovém komunistickém hnutí (Moskva jako sídlo Komunistické internacionály).