Už v červnu 1990 schválil sjezd lidových poslanců deklaraci o státní svrchovanosti, usnesení o nadřazenosti ruské ústavy a ruských zákonů nad sovětskými, právo vystoupit ze Sovětského svazu apod. Byla zrušena vedoucí úloha KSSS ve společnosti. V říjnu 1990 byl schválen zákon o hospodářské svrchovanosti republiky. Byl přijat program přechodu na tržní hospodářství (tzv. program 500 dnů), zákonem byla schválena rovnoprávnost všech forem vlastnictví, což mělo být předpokladem pro realizaci hospodářské reformy. Podle výsledků referenda v březnu 1991 se většina účastníků vyjádřila pro zřízení funkce prezidenta republiky a zároveň 71% zúčastněných žádalo zachování Sovětského svazu. 12. června 1991 byl prvním prezidentem RSFSR zvolen Boris Jelcin (r. 1990 vystoupil z KSSS a kandidoval za Demokratické hnutí). Postupné vyhlašování a deklarování státní suverenity jednotlivých republik SSSR, nadřazování jejich republikových ústav a zákonů nad sovětskou ústavu a nakonec jejich faktické oddělování vedlo k tomu, že nejvyšší orgány Sovětského svazu v čele s Michailem Gorbačovem začaly připravovat návrh nové podoby svazu a svazové smlouvy, kterou měly 20. srpna 1991 podepsat. Den předtím, 19. srpna 1991, se však protireformní konzervativní a prokomunistické síly pokusily o zvrat vývoje. Vytvořily osmičlenný státní výbor pro výjimečný stav v čele s viceprezidentem SSSR Genadijem Janajevem, který zbavil Michaila Gorbačova funkce. Státní výbor pro výjimečný stav se pokusil do převratu zapojit i armádu, byla zastavena činnost politických stran, zavedena cenzura, zastavena většina novin, zakázány demonstrace a stávky. Proti převratu se však postavili Moskvané, které Boris Jelcin vyzval k občanské neposlušnosti, a postavil se do čela boje proti pučistům. 20. srpna 1991 převzal velení nad Sovětskou armádou, 21. srpna 1991 prezídium Nejvyššího sovětu Sovětského svazu prohlásilo činnosti státního výboru pro výjimečný stav za nelegální a potvrdilo Michaila Gorbačova jako prezidenta. Vůdci pokusu o převrat byli zatčeni. Jelcin vydal 23. srpna 1991 prezidentský dekret, kterým zakázal činnost komunistické strany na území Ruska. Michail Gorbačov se 24. srpna 1991 vzdal funkce generálního tajemníka ÚV KSSS a žádal jeho rozpuštění. Pokusem o převrat začal skutečný rozpad sovětského impéria, jehož oficiální existence skončila 8. prosince 1991, když představitelé RSFSR podepsali s představiteli Běloruska a Ukrajiny dohodu o vytvoření Společenství nezávislých států (SNS). Rusko se stalo nástupnickým státem bývalého Sovětského svazu v mezinárodních organizacích. V prosinci 1991 změnila RSFSR svůj název na Ruskou federaci. Prezident B. N. Jelcin rozpustil 21.9.