RUSKO

RUS
Ruská federace
17,075 mil. km²
148 mil. obyvatel
OSN, SNS, OBSE, RE



Ruská federace vznikla postupně z Ruské sovětské federativní socialistické republiky, která 12. června 1990 rozhodnutím svého sjezdu lidových poslanců vyhlásila státní svrchovanost a nadřazenost republikových zákonů nad zákony SSSR. V říjnu 1990 byl schválen zákon o hospodářské svrchovanosti republiky. Dějiny Ruska, které se rozprostírá ve východní části Evropy a v severní části Asie, jsou do r. 1917 totožné s dějinami carské říše. Od r. 1917 tvořily základní linii dějin Sovětského svazu. Nejstarší osídleni území patřících do Ruské federace sahá do období staršího paleolitu (severní Kavkaz, oblasti jižně od řeky Kubáň). Během pravěku se na tomto rozsáhlém území vystřídaly desítky kultur a etnických útvarů. Jižní oblasti se ve starověku dostaly pod vliv blízkovýchodních civilizací a antického řeckého světa. Slovanské osídlení se šířilo na ruském území od 6. století. První státní útvary
V 9. století se kmenová knížectví východoslovanských kmenů sjednotila do útvaru, který známe pod pojmem Kyjevská Rus (původně se název "Rus" vztahoval pouze na kmenové území Polanů). Ruským územím procházela důležitá vodní cesta spojující skandinávské země s jižní Evropou a umožňující obchodní spojení normandských Vikingů (Varjagů) s Byzancí. Podél této vodní cesty Varjagové zakládali obchodní osady, splynuli s domácím obyvatelstvem a přispěli k formování státnosti. Podle nejstarších ruských letopisů byl normandský kníže Rurik zakladatelem prvního knížectví v Novgorodě. Kníže Oleg založil potom dynastii Rurikovců, která vládla v Rusku do r. 1598. Po dobytí Kyjeva spojil kníže Oleg r. 882 jih a sever Ruska a Kyjev se stal hlavním městem říše. Kníže Vladimír Svatý přijal r. 988 křesťanství z Byzance a dosáhl titul velkoknížete. Kyjev byl politicky nezávislý na Byzanci. Byzantský kulturní vliv však byl v souvislosti s církevní politikou silný. Po smrti kyjevského velkoknížete Jaroslava Moudrého r. 1054 nastal úpadek kyjevské říše, která se roztříštila na několik navzájem soupeřících knížectví. Jaroslav spojil manželskou politikou ruskou dynastii Rurikovců s vedoucími knížecími dvory v Evropě a z Kyjeva vytvořil duchovní a kulturní centrum Ruska. Za jeho vlády se začala sestavovat Russkaja Pravda, stavovský zákoník, v kterém splynulo byzantské zákonodárství se slovanským zvykovým právem a Kyjev se stal sídlem metropolity.