Porovnanie vývoja v Egypte a Mezopotámii

Porovnání historického vývoje v Egyptě a v Mezopotámii

V této práci bych chtěl porovnat vývoj v Egyptě a v Mezopotámii a najít nějaké podstatné prvky obou kultur.
Mezopotámie i Egypt vznikali v blízkosti řek, které byly používány k mohutnému zavlažování polí a tedy i k jejich pravidelnému obdělávání, což vedlo ke vzniku usedlého způsobu života obyvatel obou říší.Pravidelné každoroční záplavy, kdy Eufrat a Tigris (v Egyptě Nil) vystupoval ze svých břehů a přinášel velké množství úrodného bahna si vynucovaly vystavění a spravování rozsáhlé sítě vodních kanálů pravidelné odstraňování bahnitého nánosu.To však bylo nad rámec možností jednotlivce a proto tento problém vyžadoval kolektivní přístup obyvatel dané oblasti.Současně se stávalo stále zřetelnějším, že k úspěšnému zvládnutí těchto úkolů je třeba pevná úřední moc s dostatečnou autoritou na to, aby prosadila jednotný postup.Zvětšování zemědělské produkce se dalo uskutečnit pouze za předpokladu, že zavlažovací systémy vzniknou ve větších územních celcích.A tímto způsobem tedy vznikly předpoklady pro vznik státu.A tady nastává první podstatný rozdíl ve vývoji obou států.Ke vzniku jednotného egyptského státu docházelo postupně.Samotnému sjednocení Egypta v jeden stát předcházel vznik království v horním a později dolním Egyptě.Staroegyptská historie nezná pojem městského státu, ten totiž dostal svoji pravou podobu v akkadské a sumerské .A tak se tedy teprve archaický Egypt stal královstvím ovládajícím poměrně rozsáhlé území.

Stejně jako v Egyptě tak i v Mezopotámii byl vynález písma mezníkem, který odděloval následující události od předchozího vývoje dané kultury.Piktogramy i hieroglyfy byly založeny na velice složitém způsobu psaní (každý již sám o sobě složitý znak totiž vyjadřoval nějaký předmět nebo pojem a svým tvarem zachycoval jeho schématické znázornění), a proto byla po velice dlouhou dobu znalost písma výsadou jen úzkého vzdělaného okruhu lidí.Není proto divu, že se písařům dostávalo velké úcty a jejich povolání bylo dokonce považováno za jedno z nejdůležitějších vůbec.Tento jev byl shodný jak v Mezopotámii tak i v Egyptě,s tím rozdílem, že v Mezopotámii se to postupně změnilo v Egyptu neznámé teokratické rysy.Kromě období teokracie v raném Sumeru bylo postavení panovníků v Egyptě a Mezopotámii podobné.Až na ten rozdíl, že v Egyptě věřili v to, že faraón je přímo synem božím, který se po smrti k bohu vrátí, zatímco panovník v Mezopotámii představoval jenom jakéhosi vyslance a nebyl tedy přímo vtěleným božstvím.Výrazem mimořádného postavení panovníků se v Egyptě staly pyramidy stavěné na levém břehu Nilu poblíž města Memfis v oblasti Gízy a Sakkáry, zatímco v Mezopotámii se stavěli stavby podobného významu pouze jiného tvaru.
Další velký rozdíl byl v území.V Mezopotámii říše zabíraly různá území, která se s ohledem na vojenské úspěchy či neúspěchy střídavě rozšiřovali a zmenšovali.Na rozdíl od Mezopotámie egyptské království zabíralo stále stejné území rozdělené na nomy a toto území se při různých panovnících rozšiřovalo.
V náboženství je také několik podstatných rozdílů.V Egyptě totiž vyznávali mnohem více bohů, přičemž všichni byli dost úzce spjati se zvířaty, a proto byli zobrazováni se zvířecími hlavami.V Egyptě je také mnohem výraznější víra v posmrtný život, se kterým souvisí mumifikace faraónů. V Mezopotámii na rozdíl od Egypta vyznávali klasická pohanská božstva.
Společným rysem ve vývoji byla období úpadku obou říší.Zatímco Egypt se potýkal s tzv. mořskými národy, v Mezopotámii zase docházelo ke vpádům různých kmenů (např. Amoritů či Gudejců).
Tyto společné i odlišné rysy považuji za nejpodstatnější, avšak zcela jistě by šlo nalézt ještě mnoho dalších neméně významných.