Obdobným systémem se pyšní i heraldika Anglie a Skotska.

Je zde též používáno ve zvýšené míře kožešin. Oblíbený byl hlavně hermelín pro svou královskost. Častěji než v jiných heraldikách se ve francouzské objevují heroldské figury, zvláště pak kříže. Všudypřítomná je královská lilie, užívaná již Chlodovíkem I. (481-511). I hlavy štítů jsou hojné, hlavně u měst, kterým byla dána hlava modrá posetá

zlatými královskými liliemi jako polepšení erbu za věrnost a oddanost králi. U měst jsou obvyklé hradební koruny a motta (heslo napsané na pásce vznášející se nad štítem). Málokdy se vyskytují na městských erbech helmice a klenoty (obdobně i v jiných městských heraldikách).Ty jsou těžko k nalezení i na erbech šlechty, jelikož nebyly pevnou součástí erbu (jako v české a německé heraldice) a koncem 18. století se vytratily. Štítonoše si ke svým erbům často nechávala zobrazit aristokracie, méně pak města a u erbovníků jsou spíše sporadicky. Zajímavostí nevyskytující se v jinozemských pravidlech erbovnických je udílení

vojenských řádů nejen osobám, ale i městům. Tak lze nalézt pod štíty měst Řád čestné legie (z 19. století), Válečný kříž (z 2. světové války) a Kříž osvobození (poválečný).

Dnes jsou erby ve Francii používány velice sporadicky. Erbovníci již dávno své erby opustili a šlechta nechává mnohokrát erby ležet ladem. Vlastně jen státní znak je aktivně používaným erbem. K tomuto neutěšenému stavu heraldiky v její kolébce přispěly několikeré nesprávné zásahy králů a jejich úředníků, např. edikt Ludvíka XIV. z roku 1696, který přikazoval každému, kdo chtěl užívat erb, aby zaplatil poměrně vysoký poplatek, a to i tomu, kdo dostal erb od krále. A tak král, vybravše si vhodné zbohatlíky, plundroval ve jménu heraldiky jejich pokladnice. Nejhorší ranou erbům ve Francii byla francouzská revoluce. Král Ludvík XVI. podepsal r. 1790 dekret Národního shromáždění, kterým byla zrušena dědičná šlechta a zakázáno používání erbů. A rok 1792 přinesl nařízení zničit všechny erby v zemi. Naštěstí nebyl vykonán bez výjimek.

V současnosti existuje ve Francii Assocition de la Noblesse, Sdružení francouzské šlechty, které dbá na užívání erbů.

Zajímavým obdobím fr. heraldiky byla doba prvního císařství. Napoleon I. Bonaparte obnovil šlechtické tituly a dekrety z l. 1806, 1808 a 1810 povýšil 1519 osob do šlechtického stavu. Byli mezi nimi jak starošlechtici, tak noví lidé věrní císaři. S novou šlechtou byla znovuzavedena i heraldika. Napoleon však chtěl vytvořit nový, systematicky přesný soubor pravidel pro tvorbu erbů. Zmizely přilby, klenoty, koruny, štítonoši a hesla.