Často však jsou tyto nevhodně upraveny a stávají se neheraldickými.

Městská heraldika je u nás dnes nejpoužívanější. Města se jí representují, mohou dokonce různé své listiny stvrzovat razítky s městským znakem.



Taktéž státní znaky všech zemí světa. Ty jsou používány v celosvětovém měřítku při mnohých událostech. Bohůmžel jsou to mnohokrát znaky neheraldické. Nemožno se zase tolik divit, vždyť heraldika má tradici jen v Evropě, ostatní kontinenty používaly jen symboliky dovezené, pokud vůbec nějaké, a bez heraldických zkušeností k tomu. Tak je pět šestin státních znaků světa nesprávně heraldických. Heraldická znamení státních znaků jsou často znamení přijatá z erbů bývalých králů či vládnoucích dynastií (Čechy, Španělsko, Rusko). Ostatní jsou symbolem země, který ji charakterizuje, kterým je známa (Francie - galský kohout, Vatikán - svatopetrské klíče a papežská mitra. U neheraldických znaků se vyskytují figury symbolisující prvky současné politické orientace státu či významné události jeho dějin.



Ještě se objevuje heraldika cechovní a církevní. Obě jsou to heraldické odnože méně rozvinuté a řídí se specifickými pravidly, které nebudu řadit do této práce.







Dnes se člověk s erby a heraldikou v aktivní formě setká leda při sportovních utkáních či politických konferencích, kdy se jednotlivé státy representují svými znaky, častěji však vlajkami. Také městské erby jsou používány v docela hojné míře, ať ve formálním styku či pro zvýraznění města pro jeho návštěvníky. V Praze se dokonce objevují znaky na odpadkových koších a kanálech. Myslím že tento zvyk se ujal v době 19. stol jakožto vyjádření národní a občanské nespokojenosti s postavením bývalého hlavního města království v habsburské říši a i jako motiv pro uvědomění si národní hrdosti.

Se šlechtickými, církevními a cechovními erby se dnešní člověk potká jen na hradech, zámcích či jiných stavbách a stejně jsou proň nesrozumitelné, pokud nemá hlubšího zájmu o ně. Šlechta byla u nás po 1. světové válce zrušena a přestalo tak být užíváno jejích erbů aktivně. Je to škoda, zahodit takto obor, který patřil v Evropě k nejrozvinutějším.

Proč právě heraldika?

Vybral jsem si tento obor ke zpracování pro jeho bohatost, zajímavost a nádheru. Je to věda, která patří k nejstarším a je, myslím, i jedna z nejrozvinutějších. V dnešní době prochází určitou stagnací a pokud se nevrátí feudalismus a jeho aristokracie, není vyhlídek na zlepšení této situace.