Proti japonským okupantům se však v Číně, Koreji, Vietnamu, Barmě a na Filipínách zvedala vlna národně osvobozeneckého boje, která měla výrazný protifašistický a protiimperialistický ráz.

Čtvrté období války (1. 1. 1944 – 9. 5. 1945)
Ve čtvrtém období války pokračoval výrazný růst ekonomické a vojenské síly antifašistické koalice, vystupňovala se mohutnost a účinnost úderů Sovětské armády a rozvinula se bojová činnost západních spojenců v Evropě. Nacistické Německo, zbaveno postupně svých spojenců, sevřeno v železném kruhu spojeneckých vojsk, prožívalo hlubokou krizi. Fašistická vojska byla poražena a musela bezpodmínečně kapitulovat. Protifašistická koalice slavila historické vítězství. Porobené národy a státy Evropy byly osvobozeny z fašistického zajetí a stanuly na prahu mírového vývoje. Devátý květen 1945 – Den vítězství nad hitlerovským Německem – byl tečkou za šestiletou válkou v Evropě. Tento triumf byl dílem společného boje mezinárodní protifašistické koalice. Rozhodující podíl na něm však měl Sovětský svaz, který byl nejdůslednějším odpůrcem fašismu, rozdrtil jádro jeho sil a přinesl ve válce největší oběti.

Hlavní události určující výsledek celé války probíhaly i v závěrečné etapě na sovětsko-německé frontě. Sovětská armáda prolomila blokádu Leningradu, trvající plných 900 dní, osvobodila Ukrajinu, Krym, Bělorusko a pronikla do předhůří Karpat, odkud se jí otevírala cesta na Balkán, do Československa a Polska. Porazila finskou armádu a přinutila Mannerheimovo Finsko podepsat příměří, vystoupit z fašistického bloku a vyhlásit Německu válku. Do konce roku 1944 byly obnoveny hranice Sovětského svazu po celé délce od Barentsova až k Černému moři.

Poté přenesla Sovětská armáda válečné akce na území Německa. Pronikla i do Rumunska, Bulharska, Polska, Československa, Maďarska, Jugoslávie, Rakouska a Norska a zahájila svou osvobozeneckou misi.

Vítězný postup sovětských vojsk v létě 1944 povzbudil antifašistické síly v Rumunsku a Bulharsku k povstání, které vyústilo v politické změny ve vnitřním uspořádání obou států. Obě země se vymanily z nacistického područí, připojily se k antifašistické koalici a jejich ozbrojené síly zasáhly po boku Sovětské armády aktivně do závěrečných válečných operací.

V téže době vypuklo na Slovensku Slovenské národní povstání. Bylo to nejen jedno z největších ozbrojených vystoupení evropského protifašistického hnutí odporu, ale znamenalo i počátek národní a demokratické revoluce v Československu. Karpatsko-dukelská operace, zahájená počátkem září 1944 na pomoc Slovensku, otevřela Sovětské armádě a 1. čs.